Jdi na obsah Jdi na menu
 


Etikoterapie

7. 7. 2009

Etikoterapie - Život není náhoda

chaotický tok událostí, jehož my jsme nevinnou obětí. Naopak – nic není náhoda – vše má hluboký vnitřní řád v souladu s vesmírnými zákony. Porušíme-li soulad s vesmírnými zákony (Božím řádem), začnou nám starosti – objeví se nemoc (ne-řád) ať už jedince, společnosti nebo celé planety.

Všichni máme velikou zodpovědnost

Etikoterapie hledá příčiny všech potíží člověka v duševně duchovní oblasti. Zabývá se člověkem celým, zvláště jeho duchovním rozměrem. Považuje člověka za duchovní bytost, a proto hledá původ všech jeho obtíží a nemocí primárně v poruchách ducha. Etikoterapie ovšem neléčí jen nemoc jako takovou, pomáhá člověku, aby se sám změnil, aby si připomenul a plně uvědomil svůj duchovní původ a z toho plynoucí povinnosti. S pomocí etikoterapie lze poznat sám sebe, najít smysl svého bytí, svůj duchovní rozměr a poslání. To se mnohdy bohužel děje až tehdy, když už člověk není schopen vyřešit situaci tělesnou, psychickou, sociální, do které se dostal díky svému materialistickému nebo pokřiveně náboženskému myšlení. 

Padnout na dno - poznání malosti

Teprve v okamžiku pádu na dno – nemoci těla – či úrazu na žebříčku vztahovém nebo pracovním, poznává svou malost a bezmocnost. Tehdy začíná proces opuštění materialismu a postupná orientace v oblasti ducha – duchovního rozměru člověka. Je mu jasná naprostá nutnost morálnosti a mravní čistoty pro skutečné zdraví. Mnoho prvků etikoterapie můžeme nalézt už u starověkých filozofů, v Bibli, evangeliích nebo dokonce v lidové filozofii.

Lékař MUDr. Ctibor Bezděk

U nás položil základy etikoterapie ve 30. letech minulého století český lékař MUDr. Ctibor Bezděk, který jasně poukázal na souvislost mravnosti a tělesného zdraví, v řadě případů ji už vědecky doložil. Začal sledovat vliv mravních vad a předností na tělesné tkáně a jejich funkce. Zkoumal mimo jiné vliv různých škodlivých látek, které v organismu vznikají např. při zlosti, chamtivosti, strachu, vášních apod. Svou obsáhlou prací v hlavních rysech naznačil, jak etikoterapii dále rozvíjet na vědeckém základě.

V praxi hledá etikoterapie v životě nemocného místo

kde se odklonil od vesmírného řádu věcí, zákona lásky a jednoty. Je-li nalezeno a odstraněno ono blokující přesvědčení a změněn životní způsob, může teprve dojít ke skutečnému uzdravení na duchu, a tím i k vymizení hmotných příznaků v těle. Etikoterapie však může významně pomoci také na poli prevence všech chorob a potíží. Základní pilíře této prevence jsou:

Výchova vlastního charakteru

Nelze čekat na výchovu ze strany jiných lidí, nebo na lekce, které člověku uštědřuje osud. Ty bývají obvykle kruté. Je nutno mít na zřeteli především sebevýchovu. Ta předpokládá sebekázeň a současně schopnost objektivně posuzovat události vlastního života a života svého okolí. Z každé takto posouzené události musíme umět načerpat poučení pro vlastní život. K tomu je ovšem potřeba si vybudovat pevný světový názor a vyhraněnou etickou osobnost.

Posilovat a rozvíjet kladné vlastnosti charakteru

uvědomit si skutečný smysl svého života, a pak důsledně usilovat o jeho naplnění. Vzdát se všech vášní a závislostí, aby si člověk dovedl udržet trvalý klid a mír v duši. Toho je možno dosáhnout pouze tehdy, je -li lidské vědomí klidné a pokojné.

Trpělivost a pokora

která nás přenese přes mnohá úskalí, která s sebou život přináší.

Autoregulace

Chceme-li měnit, respektive zdokonalovat svou vnitřní bytost, nesmíme lpět na všech vlastnostech, názorech, zvycích a přesvědčeních, které jsme zdědili z minulosti. Musíme se naopak snažit, abychom svou duši obohacovali novými, lepšími zkušenostmi, názory a zvyky. Naší trvalou snahou musí být povznášet sou duši na stále vyšší a vyšší stupeň.

Duchovní probuzení a povznesení

se pak projeví rovněž v těle, ovlivňuje jeho povahu a v neposlední řadě jeho zdravotní stav. MUDr. Bezděk: „Tento život je pokus o získání nových mravních hodnot.“ To znamená, že mravnost je smyslem života a etikoterapie jako cesta k uzdravení morálními silami.

  • ©A.R.X. Pavli. Použitá literatura: Ctibor Bezděk: ETIKOTERAPIE Záhada života a smrti, 1995 Vladimír Vogeltanz: Co s doktorem, 1997
  • Zdroj: www.panna.cz 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA