Archív Andělů bez hranic

Chcela by som najprv rozvinúť to, čo som stručne vyjadrila vo svojom komentári… Písala som o tom, že nemá zmysel presviedčať druhého o svojej viere, či o svojej pravde, lebo každý máme svoju vlastnú cestu. Každý potrebujeme pre svoj rast úplne iné skúsenosti a máme preto svoju vlastnú pravdu. Pretože každý sme len časťou tohto sveta, sme akoby kvapkami v mori a len more ako celok má v sebe všetko, celú pravdu. Keď pochopíme, že more je tvorené nami všetkými, nebudeme viac pohŕdať inou kvapkou.

Drahý Kryone, pokud je všechno TEĎ - minulost, přítomnost, budoucnost - je tedy vůbec možné, třeba v jiné dimenzi (nevím, jestli je to to správné slovo) změnit minulost? Možná ne pro nás (v tomto životě), ale například pro Zemi?

Co je v životě krásnějšího a smysluplnějšího než je láska…???  Láska k lidem, ke všemu živému, k této zemi, ke všemu stvoření…?

O-tázka: Odkud se vzala Existence ?

"Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst."

Tohle je nádherné, když jsem četla poslední řádky, vhrkly mi slzy do očí.

Můžeme si ho vytvořit sami?  Nebo ho prostě máme a my s tím nic neuděláme?

Je to trochu složitější, ale přesto pochopitelné.

Od jakživa jsou lidé ovlivňovány ze všech stran. V dnešní době jsou ovlivňovány už od narození a to od svých rodičů. Někdy však správně a někdy naprosto špatně. V dospívání jsme ovlivňovány svými kamarády, školou, televizí, hudbou atd.

Paul Brunton: „Existuje univerzální řád, způsob, kterým příroda (Bůh) uspořádává věci. Proto vše to, co kolem sebe vidíme jako svět, vyjadřuje všepronikající význam, inteligenci a záměr. My však zachycujeme jenom pouhý náznak těchto zahalených vlastností – mystérium, které z nich ustupuje do pozadí, je nezměřitelně větší."