Archív Andělů bez hranic

Mnoho lidí ve svém životě hledá….. hledá něco, co by dávalo smysl….

Žijeme... Dnes a denně prožíváme své pocity....ptáme se co dává smysl... Proč jsem tady na této zemi…? Proč žijeme...? Proč se sem vracíme...? Proč se věci dějí tak, jak se dějí...?

Proč?

Protože  si máme uvědomit, jak je život nádherný, že jsme tady, abychom se naučili něčemu, co jediné dává smysl životu. Všichni po tom toužíme... Co to je?

Je to přece LÁSKA…

Co je v životě krásnějšího a smysluplnějšího než je láska…???  Láska k lidem, ke všemu živému, k této zemi, ke všemu stvoření…?

Co je důležitějšího v životě než pochopení, že tu nejsme sami, ale že jsme tu jeden pro druhého...?

Co je malichernější než hádky, zloba, samota,cítit se ublížení…?

Dává to smysl, když se člověk takto cítí? Myslím, že ne….

Je to tak zbytečná věc, jako odpad, který dáváme do koše…. A přesto mnoho lidí si jej ponechává…..  Brodí se v  negativních pocitech s falešnou představou, že se jich sami nemohou zbavit….  Že není možnosti, jak být šťastný…..

Kdo nám to řekl? Kdo řekl, že to, co se v našem životě děje, je odsouzeno ke smutku, bolesti, samotě, zlobě, nepochopení,.....?

Jsme to my sami, kdo si zvolil…..  My sami se v životě rozhodujeme, co prožíváme…protože stojíme stranou... v ústraní života...

Přistupme blíž...blíž jeden k druhému a přestaňme se bát...

Lidi, probuďme se, otevřeme oči, nalaďme svá srdce a naslouchejme tomu krásnému….  Vpusťme do svých srdcí lásku, pochopení, přibližme se jeden k druhému, protože všichni chceme přece totéž….

Všichni toužíme po lásce… po lásce k druhému, po lásce druhých…. Jsme tady na tomto světě jeden pro druhého… Tak si to dovolme.... Dovolme si lásku...souznění... pochopení... pocit jednoty.

Co je větším smyslem života než naslouchat jeden druhému, jeden druhému pomáhat ?

Co dává větší smysl než to, že jsme se narodili pro lásku?

Tak ji žijme, tak ji přijměme a rozdávejme… Otevřeme se jeden druhému…. Syn matce, matka dceři,  manžel manželce, soused sousedovi, přítel příteli,... Otevřeme se všem lidem, protože to je jediné důležité…. Prociťme tu sounáležitost, že nikdo není sám, že všichni jsme tu navzájem pro sebe…..

Přijměme ten dar, který jsme všichni dostali do vínku, když jsme se narodili….

Láska je jediným darem, který člověk člověku může dát i když je chudý. Dar, kterým vždy potěší... Dar, který otevírá srdce…  Buďme k sobě štědří a rozdávejme si lásku navzájem a plýtvejme jak nejvíce to půjde…., protože tady krize neplatí…..

Dát lásku druhému nás nic nestojí, ale obdarováváme tím nedražším…. Pocitem, že někomu na někom záleží, že není sám…. Láska zahřeje srdce, a proto se zahřívejme navzájem….  Buďme tu jeden pro druhého…. Na nic nečekejme… začněme dávat hned, protože čas utíká….

Začněme tím, že si budeme naslouchat jeden druhému, že si řekneme, že se máme rádi…

Komu je příjemné, když mu někdo řekne: "Mám Tě rád?" Myslím, že všichni…. je to tak?

Co je větším nesmyslem v životě než si myslet, že je trapné říci  někomu: "Mám tě rád a záleží mi na tobě."?

Odhoďme falešný strach, iluze trapnosti…. Odhoďme tento zbytečný stud a přijměme to smysluplné…LÁSKU…..

Můžeme začít tím, že dnes řekneme každému členu rodiny „mám tě rád“….. Naučme se to říkat co nejvíce,  protože lásky nikdy není dost…

A až se to stane přirozené, začněme to říkat dalším a dalším lidem…. A víte co se stane? Každý člověk kolem sebe vytvoří pavučinu lásky…. A ta se spojí s pavučinou druhých lidí, až vytvoříme síť, která pokryje celý svět…

Pokryjeme zemi láskou… Tím, co má největší smysl a hodnotu. Tím, co v sobě máme všichni …

Nahlédněme do svého srdce a poznejme ji...poznejme lásku a nechme ji volně plynout ke všemu a všem... Až se to stane a láska bude volně proudit našimi srdci, pak již nebude místo pro smutek, bolest, zlobu či nepochopení...

Proto jsme se narodili, abychom pochopili souznění, abychom prožívali lásku…. To je poselství života…..láska.

Zdá se to někomu málo? Pak se ptám: "Co je víc?"

Přeji nám všem, abychom všichni probudili svá srdce….

A začnu tím, že řeknu: „Mám vás všechny ráda.“