Jdi na obsah Jdi na menu
 


7 stádií života a 12 jeho základních lekcí

25. 6. 2010

Jsme spirituální bytosti pokoušející se zvládnout lidské probuzení. Jsme energií, která nikdy neumírá, pouze mění formu. Reinkarnujeme se. Na této planetě zažíváme život v polaritě, proto si myslíme, že jsme od sebe oddělení, ale ve skutečnosti nejsme.

Koncept, že něco je dobré nebo špatné, je jen iluze polarity. Lidstvo prochází velkým skokem v evoluci, což způsobuje, že mnoho lidí hledá vyšší smysl života, aby podpořili nový, vyšší stav bytí. Lidská duše je velmi silný stvořitel.

Člověk by měl žít spokojený a naplněný život, schopný vidět a utvářet svůj život v rámci větších celků, znát jeho naplnění a smysl nejen v souvislosti s individuálním prospěchem, ale v souladu se společností a celým vesmírem.

Lidský život má sedm stádií. Každá fáze má velký význam v rozvoji duše a všech sedm stádií umožňuje rozvinout určité aspekty dvanácti základních životních lekcí.

 

1. Plánování před narozením, co chceme zažívat. 

Požádáme duše, aby nám zahráli v životě určitou roli, aby nám tak pomohli zvládnout určitou lekci, na které jsme se rozhodli pracovat. Toto stádium si po narození nepamatujeme. V době, kdy jsme se poprvé inkarnovali jako lidské bytosti, jsme se narodili se skupinou duší, kterou jsme dobře znali a důvěřovali jsme jí, je to naše původní spirituální rodina. Poté jsme si nabalili karmu a začali jsme tvořit další spirituální rodiny, se kterými jsme strávili spoustu životů. I když jsme se narodili na opačném konci světa, až přijde správný čas, nevyhnutelně jeden druhého najdeme, abychom si aktivovali určitou smlouvu. I když je naše spirituální rodina inkarnovaná a my jsme stále v období před narozením, tito lidé nás navštíví jako duše. Vybereme si mužské nebo ženské tělo. Potenciál, kterého můžeme dosáhnout.


2. První přechod. 

Nejtěžší přechod, který uděláme, je cesta, kterou podnikneme narozením. Je o hodně těžší než náš poslední přechod, kterou nazýváme smrt, protože jediný způsob, kterým můžeme přejít z neomezené formy do omezené formy fyzického těla, je snížení úrovně vibrace. Během těhotenství si můžeme znovu uspořádat všechny potenciální možnosti, které jsme si navrhli, a udělat konečné rozhodnutí. Ještě se můžeme rozhodnout, jestli naplníme určité svazky nebo ti druzí se mohou rozhodnout jinak. Někdy si narození můžeme rozmyslet a počkat si na vhodnější dobu, což je častý důvod samovolného potratu nebo že se matka rozhodne pro přerušené těhotenství. Bohužel tyto činy provází zbytečný a sebepoškozující pocit, a to pocit viny. Je důležité si uvědomit, že je nemožné zabít duši a že vždy máme svobodnou volbu, která je respektována. Pokud matka i dítě souhlasí, těhotenství pokračuje. První přechod duše do fyzického těla se stane, když je dítě v děloze. Komunikace mezi matkou a dítětem je velmi silná. I po narození je pro duši možné si to rozmyslet, což vede k úmrtí novorozence. Je to jeho svobodná volba.

Pokud se rozhodneme zůstat, první věc, kterou uděláme je, že se energeticky spojíme s rodiči a poté s dalšími členy naší rodiny. Hledání Boha – nato začneme hledat vyšší význam bytí, což mimo jiné souvisí s prvotními myšlenkami o Bohu. Spousta lidí si myslí, že Bůh je všemocná bytost, která nás z hůry sleduje a stará se o naše veškeré potřeby. Protože naši rodiče jsou pro nás v životě na Zemi pevná opora, na které se spoléháme, že naplní všechny naše potřeby, zakládáme první dojem Boha na ně, a proto si myslíme, že Bůh a nebe jsou někde mimo nás.

Dále hledáme roli energetického modelu. Je to často dospělý v našem nejbližším okolí, který má velmi podobnou energetickou stopu, podle kterého se dále utváříme. Tato smlouva nám dá sebevědomí ve schopnostech, jak se vypořádat s bytím v lidském těle, a tak se aktivuje náš energetický blueprint (původní stopa), který nás provází životem. Naši energetickou stopu může aktivovat krátkodobý oční kontakt. Proto je oční kontakt velmi důležitý. Lidé, kteří nezažili aktivaci svého energetického modelu, mají problém se svou identifikací, což může být záměrem, pokud si vyberou pracovat na lekci přijetí, pravdy nebo důvěry. Tito lidé se často cítí na Zemi jako cizinci v cizí zemi, a jsou spíše pozorovateli než účastníci.


3. První setkání se svou mocí. 

Poté, co si zvykneme na život v lidském těle, začneme si vzpomínat, že máme nad sebou kontrolu a pomalu se začneme procvičovat ve své síle. Je důležité se cítit dobře, když užíváme svou sílu, protože v této době si vytváříme otisk, který si často neseme celý život. Dítě často křičí a tato doba není dobrá k učení dítěte jeho odpovědnosti, ale také není dobré dítě v křiku podporovat. Energetické stopy jsou otisky, které nám jsou vtisknuty během životních zkušeností a jejich účel je umožnění proběhnutí naší základní životní lekce, a to od početí do časné dospělosti.

V této době se učíme vyvažovat svou sílu s lidmi kolem sebe. Myslíme si, že jsme všemocní a zjišťujeme, že ostatní si také myslí, že jsou všemocní. Poté si začneme vytvářet vztahy, které nám reflektují užívání své síly a my začneme vidět následek užití své síly a také její zneužití, což nás velmi ovlivní. Energetické stopy mohou být pozitivní, kdy nás rodiče podporují a bezpodmínečně milují nebo negativní, kdy nás emočně nebo fyzicky zneužívají.

Pokud je naše síla odmítnuta a dokonce násilně přebita, naučíme se, že je pro nás vyjádřit svou sílu nebezpečné. Pokud potlačíme sílu, potlačíme tvorbu, což vede k depresi, úzkosti atd.

Neschopnost vyjádřit svou sílu a tvořivost vede k vytvoření vakua, prázdnoty, která nás později vede k sebedestrukci. Tato prázdnota je tichá touha po vyjádření plné síly přes druhého, což vede ke vzteku, manipulativnímu chování, šikanování, zneužívání, pedofílii atd. Často je tento styl chování předáván z generace na generaci do té doby, než ji některý člen nezastaví. Rodiče mohou pomoci dětem najít cestu, jak v souladu se sebou nakládat se svou sílou.


4. Odpovědnost a časná zralost.

Stádium života, kdy vyjádříme svou sílu děláním zralejších rozhodnutí, které povedou náš život. Někteří lidé se stanou rebely a myslí si, že jsou neporazitelní a učí se zkoumat, kde jsou hranice. Nic jim není svaté a učí se přehodnocovat věci kolem sebe.

Začneme být realističtější v tom, kým skutečně jsme. Máme příležitost se naučit, že osobní odpovědnost je vyvažování osobní síly. Najít způsob, jak zvýšit osobní odpovědnost je neúčinnější cesta ke zvýšení osobní odpovědnosti. V tomto období se aktivuje naše základní životní lekce, ať pozitivním nebo negativním způsobem.

Pokud jsme se nenaučili zvládnout základní lekci na základě pozitivního utváření, v tomto životě si můžeme vybrat ji zvládnout přes negativní zkušenost. Nic není špatné, nic dobré, je to pouze lidská povaha. Máme velký zájem o utváření vztahů, často trvající po celý život a uvědomujeme si radost a příjemné pocity, které zažíváme, když dáváme druhým možnost se cítit dobře.


5. Zralost- osvícený hledač.

Je to stádium života, kdy začínáme objevovat, co je opravdu důležité a chceme vyjádřit svou vášeň a jednat ze svého srdce. Co cítíme, začne být důležitější, než co si myslíme. Znovu definování sebe a vztahů.

Mnoho z nás zažije spirituální probuzení a začne přehodnocovat vše, co jsme znali a uvidíme situace ve větším obraze. Lidé začnou toto období nazývat krizí středního věku nebo syndrom prázdného hnízda nebo strachem ze stáří.

Ve skutečnosti je to něco více a my si uvědomíme, že štěstí je důležitější než sebeuspokojení. Pokud se někdo dosud "neprobudil", přijde druhý "budík" v podobě náhodného setkání, které nás vyhodí ze starých, nefunkčních kolejí a pomůže nás dostat na naši cestu.

Pokud jsme plně neovládli svou životní lekci, v tomto období máme další příležitost k jejímu ovládnutí. Sdílení. Najít štěstí. Zbavit se toho, co nepotřebujeme. Nemusíme nic dokazovat.


6. Zjednodušení života. Stát se dítětem.

Znovu si začínáme uvědomovat, co je z úrovně duše opravdu důležité a začneme si zjednodušovat život. Pokud se máme navrátit domů do nebe, musíme se začít zbavovat všech věcí, ke kterým jsme na zemi připoutáni, včetně lidi a věcí. Jediný způsob, jak toho můžeme dosáhnout je, stát se znovu dítětem.

Spousta lidí má strach, že budou ve starším věku závislí na svých dětech. Ve skutečnosti stáří je důvod k oslavě, ne k obavám. Je třeba přijmout stárnutí a ti, kteří se vyhýbají tomuto zjednodušení si života, jsou tomu často přinuceni Alzheimrovou nemocí nebo další formou demence.

Ti, kteří se brání návratu k čistotě a jednoduchosti stavu dítěte zažijí to, čemu se říká „tančení na obou stranách“, kdy chvíli komunikují s lidmi a chvíli s duší na spirituální úrovni, což může vést ke zmatení a frustraci, ale také může napomoci člověku odejít na druhou stranu.Druhý přechod.

Smrt je velký dar, který můžeme přijmout s lehkostí a půvabem nebo můžeme mít s tímto odchodem těžkosti. V tomto případě by měl být u umírajícího člověka někdo, kdo mu řekne: " Je to vpořádku. Můžeš odejít. Máme tě rádi. "

Je často neuvěřitelné, jak lidé, kteří se celý život nezajímali o spiritualitu, se o ni najednou začnou zajímat. Navzdory tomu, čemu věříme, v poslední fázi se všichni navrátíme do spirituálního světa. Na druhé straně nás uvítá již zemřelý člověk, kterého jsme dobře znali, který z druhé strany natáhne ruku a přivítá nás doma. 


7. Asimilace. Vnesení životních zkušeností do nejhlubší osobnosti.

Po smrti jako duše obvykle navštívíme jednoho nebo více našich nejbližších, což oni uvidí nebo se jim o zemřelém zdá. Nejlepší je se rozloučit než umřeme, protože jakmile po smrti začneme myslet na naše blízké, umístí nás to zpátky do jejich pole.

Poslední fáze zahrnuje přehled životních zkušeností a rozhodnutí a jaký dopad měly naše činy. Když se navrátíme domů, projdeme aklimatizací a pak začneme potkávat další duše, se kterými jsme sdíleli svůj život o tom, co se stalo a jak jsme zahráli to, co jsme měli. Všechny zkušenosti jsou vzpomínány s radostí, protože na úrovni duše není žádná polarita.

Poté se rozhodneme, které zkušenosti vneseme do nejhlubší osobnosti, a které uvolníme. Někdy si vybereme být připoutaní k negativním zkušenostem, a znovu se k nim dostat v příštím životě, čemuž se říká energetická stopa, ale protože většinu energetických stop zvládneme v ovládnutí životní lekce, obvykle je v tuto dobu uvolníme. Pokud jsme plně danou životní lekci neovládli, nastavíme si nové energetické stopy pro další inkarnace.

 

12 základních lekcí života


Všechny životní lekce jsou zaměřeny na zvládnutí situací uvnitř sebe sama. Lekce přijetí není o přijetí lidí kolem, ale o přijetí sebe sama. I když člověk zvládne svou lekci, bude vždycky přitahovat problematické jedince. Rozdíl po zvládnutí lekce bude v tom, že je člověk dobře rozpozná a bude vědět, co potřebuje, aby v určité situaci změnil směr energie.

Nikdo není špatný člověk. Lidé pouze na sebe v určitých situacích reagují určitým způsobem. Člověk i po zvládnutí lekce může zpátky spadnout do starých systémů. Člověk může ovládnout svou lekci života sám nebo s pomocí terapeuta.
Zvládnutí lekce je o tom, že  dříve problematický atribut už nebude pro nás problémem.

Člověk, který zvládne svou lekci, může v tom samém životě přepsat daný scénář a vyléčit si problematickou energetickou stopu, kterou si v dětství nebo minulých životech vytvořil. Zvládnutí lekce je vzít něco negativního a přeměnit to na pozitivní. Převzít zodpovědnost za to, co se nám v minulosti stalo. Být u sebe na prvním místě. Nebát se a jednat na základě sebedůvěry.

Poté můžeme také osvobodit člověka, který byl pro nás katalyzátor a uvolnit energii, která vedla k tomu, aby hrál danou roli. Každý máme ve svém životě člověka, který byl katalyzátorem, tedy spouštěčem životní lekce, často je to jeden z rodičů nebo někdo blízký z dětství.

Aktivace naší lekce může být pozitivní, kdy nás daný člověk podporuje nebo negativní, kdy nás sráží. Pokud v minulých životech jsme neovládli lekci podporou druhých, vybereme si v tomto životě negativní srážení našeho sebevědomí nebo tvorby. Je-li někdo vámi přitahován, je možné, že právě pracuje na lekci, kterou vy jste už zvládli.

Klíčem ke zvládnutí každé lekce je objevení jejího vyššího smyslu. Před narozením si vybereme jednu až dvě lekce a věci se nám v životě dějí určitým způsobem do té doby, než ji zvládneme. Všichni lidé mají místo, které nevidíme, což vždy souvisí s lekcí života.


1. Přijetí – sebevědomí, sebepřijetí a umění elegantního přijetí – lidé pracující na této lekci se vidí jako oběti-  "dělají vše dobře, ale nefunguje to". Dělá jim problém přijmout odměnu, v hloubi duše si myslí, že nemají žádnou cenu, blokují si přijetí a často odmítají ostatní. V tomto případě je důležité uvědomit si, že si tento člověk může vytvořit život, který chce žít, že se sebou může být spokojený.

Přijímání je umění umožnit energii námi proudit, začne-li proudit, je to čistý potenciál. Jde o to umožnit energii duše proudit tělem, to je umění vděčného přijímání. Pokud se podíváme na oblasti v našem životě, kde je blokovaná energie, může to být tím, že blokujeme přijetí. 

2. Adaptace - změna - lidé pracující na této lekci se učí přizpůsobit změně, která reprezentuje neznámo, což jim nahání hrůzu. Je však nemožné dosáhnout vyšší vibrace beze změny.

Tito lidé vnímají svou mysl, ale zapomínají na své pocity. Vše si důkladně promyslí, než udělají rozhodnutí. Těmto lidem se musí něco drastického stát, aby si uvědomili, že je něco v nepořádku. 

3. Bytí – celistvost – jsme celiství, kdo se tak necítí, žije v iluzi. Lidé pracující na této lekci se necítí celiství, hledají venku, co mohou k sobě připojit, aby se cítili celiství, aby si zlepšili náladu. Toto chování často vede k závislosti na něčem nebo na někom.

Pokud vytvoří vztah založený na spoluzávislosti, když se jeden z nich začne rozvíjet rychleji, iluze padá. Jsou často mistry manipulátory a mají uzavřené srdce, jsou velmi zranění a přitahují si lidi, kteří mají problém s definicí hranic.

Tito lidé nevidí svou krásu. Často mají problém s váhou. Je dobré, když tito lidé si najdou místo v sobě, kde jen můžou být, místo stálého pokoušení něčím nebo někým být. Uznat, kým jsou teď. Pokud toto udělají, pocítí rozdíl v jejich energetickém poli a poté ve svém životě.

4. Dobročinnost - harmonie - naše srdce ví, že nejsme sami, že jsme součástí celku, že tu nejsme pouze pro to, abychom dávali, protože tento způsob vytváří spoluzávislost, která vyživuje sama sebe. Dobročinnost znamená cenění si spojení, které máme s lidmi a jeho aplikací ve všem, co děláme.

Když naše skutky druzí respektují, povznáší nás to, nicméně se nejprve musíme naučit koncentrovat svou energii. Lidé pracující na této lekci nejsou s ostatními spojeni, jsou často necitliví a neohleduplní. Myslí si, že si musí zasloužit, aby je někdo měl rád a že budou mít vše, až je někdo bude mít rád. Je pro ně důležité se s ostatními opravdově spojit a dát do rovnováhy ohleduplnost a citlivost k sobě a ostatním. 

5. Komunikace – od srdce – partnerství znamená jít spolu životem a sdílet ho bez přílišného opírání se o sebe, dělit se s druhým o pravdu. Pro lidi pracující na této lekci není jednoduché sdílet s druhými své city a potřeby, tito lidé dávají hlavu do písku při každé příležitosti, často jsou to muži. Stále si něco myslí, myslí, a pak se něco stane a oni neví, co si o tom mají myslet.

Tito lidé často zakrývají potíže s komunikací, např. svou upovídaností nebo jinak. Je důležité se naučit svým blízkým postupně říkat, jak se cítí, co cítí a dát ostatním vidět, co daný člověk cítí a ne co si myslí – tady začíná intimita. Poté se i druzí začnou kolem tohoto člověka otevírat. Znamená to, že muži se otevřou své ženské části a začnou vyjadřovat své city a ženy zase mužské části a stanou se silnými.

6. Tvorba – vyjádření své síly – tito lidé mají problém předávat tvořivou energii do praxe a vytvářením svého života. Malíř nakreslí obraz a je šokován, že je o něj zájem, a vezme si za něj málo peněz, nebo sekretářka udělá práci a ocenění za ni dostane její manažer. Tito lidé neumí využívat svých darů za sebe a často jsou to perfekcionisti.

Je pro ně důležité se naučit držet svou sílu přes tvorbu a najít cestu k převzetí osobní odpovědnosti, stát ve své síle a věřit svým schopnostem, že jsou stvořitelé. Musí se sebe zeptat: "Jaká je má vášeň?" Co rozehřeje mé srdce? Je v pořádku dělat chyby? Miloval mě někdo natolik, že by mi dovolil dělat chyby?" Poté vkročit do své vášně, vyjádřit svůj božský talent a nechat sebe být tím nejlepším vyjádřením vesmíru, jakým můžu být, což samo o sobě otevírá dveře k úspěchu, tedy být ve své síle a přijmout odpovědnost za svůj talent, přestat těšit ostatní a dát sebe na první místo.

7. Vymezení – vyjádření sebe přes hranice – lidé pracující na této lekci jsou často ženy a velmi citliví léčitelé, kteří se velmi jednoduše a nevědomě naladí na emoce druhých, jejich systémy a energii a často si neuvědomují, že to není jejich energie, kterou cítí. Mají silnou energii, ale také problém si vytvořit hranice. Často přitahují manipulátory a jestliže tito lidé odejdou ze vztahu a nevyřeší si tento systém, vytvoří si ten samý vztah.

Je třeba si vytvořit hranice a naučit se pro sebe být na 1. místě, jinak je jejich energie špatně nasměrovaná. Je rozdíl být sobecký, kdy záměrem je naplnit sebe na úkor druhého a být sebevědomý a naplnit první sebe, abychom pak mohli dát druhým. Naučit sebe definovat a zvyknout si být pro sebe na 1. místě. 

8. Integrita – být se sebou v souladu – tito lidé mají problém integrovat všechny své složky do harmonické vibrace, do integrity toho, co říkáme, jak jednáme, co si myslíme a čemu věříme. Je to být schopen vnést do souladu všechny části sebe, a tak vytvořit jednu harmonickou, vibrační linii integrity.

Každý máme tzv. energetickou vibraci, která nás předchází, než vejdeme do místnosti. Pokud jedna nebo více energetických linií není v souladu s těmi dalšími, pak to, co vysíláme, bude „rozmazané“ a nejasné. Jedna linie vibrace překročí další, naruší je, což způsobí narušení všech linií vysílaných do vesmíru. Výsledkem je naše tvorba a to, že lidé nám mají obtíže porozumět a věřit, jehož výsledkem jsou pochybnosti o  sobě, což narušuje naše pole ještě více.

Většinou všichni poznáme, když nám na člověku něco nesedí. Je důležité se naladit na své vibrace. Pokud tak učiníme, plně navážeme kontakt s ostatními a vyšším Já. Naučit se být vědomě v plné harmonii je nejdůležitějším krokem ve zvládnutí této lekce.


9. Láska – láska k sobě – klíčem ke zvládnutí této lekce je mít se bezpodmínečně rád. Tito lidé se bojí být sami, hledají někoho, kdo by je miloval a kde mohou dostat lásku. Potíž je v tom, že lásku hledají venku, ne v sobě, často se cítí uvnitř prázdní, a proto se často zamilovávají.

Je dobré, když se sami sebe zeptají: "Chtěl bych být zamilován do někoho, kdo se uvnitř cítí prázdný? Chtěl bych být kus, který druhému zaplní prázdnotu?" Tito lidé často, a podvědomě rádi, zažívají ve svém životě dramata, a někteří v nich chtějí zůstat, protože je pro ně příliš těžké se tomuto problému postavit. Jsou schopní dát lásku komukoli a čemukoli. Problém je v tom, že jejich motivací je strach být sám. Bojí se prázdnoty, kterou uvnitř cítí.

Je třeba se naučit, jak směřovat lásku dovnitř, ne ven, milovat sebe. Bůh je uvnitř, ne venku. Čím více bezpodmínečné lásky zahrneme do našich vztahů, tím jednodušší to bude pro tyto vztahy se posunout do vyšších dimenzí. Čím více budeme milovat bezpodmínečně, tím méně budeme mít nerealistických čekávání od svých partnerů, tím méně budeme zklamáni, že věci se nevyvíjí tak, jak bychom chtěli. 

10. Důvěra – důvěra v sebe – Ovládnutím této lekce je důvěra v sebe a přijmutí své síly. Tento člověk věří více sobě než ostatním a následuje své vedení. Tito lidé zažívají kladné (povzbuzení) nebo záporné (zneužití) nastavení lekce, mají za úkol se naučit důvěřovat sobě, učit se přijímat svou sílu a být v ní.

Po zvládnutí této lekce tito lidé jdou vnitřní cestou a vypadají a chovají se tak, jakoby věděli, co dělat. Důvěřují si natolik, že už nepotřebují vědět, jsou s proudem. Mohou si dovolit být zranitelní, což je jejich největší síla a projevují své silné i slabé stránky.

Lidé obecně nemají problém věřit Bohu, ale mají problém s tím, že jsou Bozi. Pokud nám chybí důvěra, chybí i víra.

11. Pravda - odpovědnost - tito lidé mají potíže být soudný a stát ve své síle, přebírají pravdu někoho jiného, často hledají nejnovější knihu, koncept, systém, který by následovali. Mají tendenci přizpůsobit svou pravdu pravdě ostatních, „mají na ni antény“. Měří sebe podle ostatních. Odmítají převzít odpovědnost za své akce a hledají odpovědi venku, lžou, vymýšlejí si omluvy místo toho, aby byli upřímní, co se u nich opravdu děje. Žijí ve vysněném světě, začnou svým lžím věřit, což vede k odpojení od sebe.

Pokud lidé tuto lekci zvládnou, stávají se výbornými učiteli, kteří jsou schopni zahrnout mnoho druhů pravdy bez připoutání se k nějaké. Zvládnutím této lekce je porozumění, že pravda je závislá na našem vnímání a že existuje mnoho pravd, a tím, že člověk k sobě může být brutálně upřímný a převzít odpovědnost za své myšlenky a činy. Tyto činy nemusí být dokonalé, ale musí být vaše. Ovládnutí této lekce každého z nás je důležité pro celé lidstvo. 

12. Půvab – harmonie se vším – je to poslední krok ke zvládnutí života na Zemi. Tito lidé jsou velmi vyspělí a uvědomují si, že záleží na cestě, ne na cíli. Jak často se probudíme a řekneme si, že milujeme svůj život a že se nemůžeme dočkat, co nám dnešek přinese? Tito lidé chtějí vědět tajemství vesmíru.

Tato lekce posiluje spojení s univerzální energií, která prochází všemi věcmi a bytostmi. Toto spojení nám umožňuje porozumění času, prostoru a energie, které zažilo jen velmi málo lidí v historii. Tito lidé se ale necítí, že jsou něčím výjimeční. Dívají se na věci z vyššího pohledu. Dobře vycházejí s lidmi a také jsou spojeni s dalšími dimenzemi a vnitřně ví, když vidí, slyší nebo zažívají něco pravdivého.

Nejsme tu od toho, abychom se učili tyto lekce. Ve skutečnosti naše životní lekce slouží jako nástroj k tomu, abychom měli co dělat. Učíme se něčemu většímu. Učíme se umění mistrovství. Najít pozitivní užití všech atributů. Poté si vzpomeneme, že jsme svým tvořitelem, svým bohem. Prožíváme v současné době velký skok v evoluci.

Vzestup znamená začít znovu v tom samém těle. Představte si, že si sami můžete vybrat, kterou životní zkušenost si ponecháte a kterou uvolníte a poté si zvolíte, co chcete v dalším životě zažívat. Máme možnost uvolnit program, který se v našem životě (životech) neustále opakuje. Znovu sebe definovat. Myslíme si, že nemáme sílu měnit věci. Jsme blokováni, abychom sebe viděli jako bohy. Nejsme zvyklí užívat svou sílu.

Máme možnost (sílu) udělat sebe šťastnými. Dívejme se na sebe a na ostatní bez lidského posuzování. Život je cesta, ne cíl. Někdy stačí jen to, že nás daná činnost baví. Uvolnit strach. Uvolnit připoutanosti. Jít do sebe, jít tam, kam nás vede srdce. Zaměřit se na nejvyšší potenciál. Máme příležitost zažívat vášeň a radost na planetě Zemi. Užijte si to!

 

 

Vše o esoterice a duchovním životě a spousty zajímavých a poučných témat
www.skola-esoteriky.cz
Zdroj: www.amiresah.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář