Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pomocníci z onoho světa

4. 9. 2009

Jak působí andělé a duchovní vůdci z onoho světa? Strach ze všeho, co je ve spojení s tak zvaným oním světem, je v první řadě strach z neznáma. Přitom jsme tímto světem stále obklopeni. Věci nám důvěrně známé by bez kořenů v onom světě nemohly existovat. Také to, co dnes nazýváme atomy a elementárními částicemi, má svůj původ v oblastech mimo naše smyslové vnímání. I naše myšlenky a různé vnitřní pohnutky reálně existují a působí, ale nemůžeme je postihnout tělesnými smysly – jsou z jiného světa. My sami jsme ztělesnění duchové původem z jiného světa. Mezi tímto a oním světem ale neexistuje hranice, ta je pouze v našich představách.

Existují andělé strážní?

Je mnoho lidí, kteří si všimli, že byli někdy ve svém životě velmi nepravděpodobnými nebo neobvyklými událostmi uchráněni před vznikem škody nebo před neštěstím. Když o tom vyprávějí, slyší občas od svých posluchačů: „To jsi měl u sebe svého anděla strážného!“ – nebo: „To zasáhl Tvůj anděl strážný!“ Často je to jen fráze a posluchač tím nic zvláštního nemyslí, jsou ale také lidé, kteří si s pojmem „anděl strážný“ spojují velmi konkrétní představu.

V roce 1982 napadlo holandského lékaře dr. Moolenburgha položit pacientům následující otázku: „Viděli jste někdy v životě anděla?“ Zpočátku se mu nedařilo klást tuto otázku bez jistých rozpaků. Mnohé z jeho pacientů ale otázka do rozpaků nepřivedla. Někteří vzpomínali na laskavého příbuzného, jiní považovali otázku za trapnou, další se zamysleli. A několik pacientů zcela vážně přiznalo, že se s andělem setkali nebo že mohli pozorovat jeho působení. Ze 400 dotázaných zodpovědělo otázku dr. Moolenburgha kladně 31 osob. 6 z nich vypovědělo, že se jim zjevila nadpřirozená bytost v tělesné podobě. Tak tomu bylo na příklad u dívky, která žila v prostředí, kde se lidé hodně zabývali spiritismem. Proto se často bála. Vroucně se modlila a prosila o pomoc. Jednoho dne se před ní na dlouhé rovné lesní cestě náhle objevil muž a oslovil ji. Řekl jí, že už nemusí mít strach – a tento strach ji od tohoto okamžiku navždy opustil. Muž se svým zevnějškem nijak nelišil od ostatních lidí, ale jak náhle se objevil, tak náhle zase zmizel.

Mohli bychom se domnívat, že se mladá dívka stala přechodně „jasnovidnou“ a že její „oči byly otevřeny“ pro pohled do „jiného světa“. Protože ale existují i další podobné zprávy, je možno se domnívat, že obyvatelé „onoho světa“ se mohou v určitých případech natolik „zhutnit“, že se objeví v hmotné, viditelné podobě. To se stává zřídka. Zpravidla se člověku zjevuje „andělská bytost“ tak, že se jeho „vnitřní oči“ stanou na přechodnou dobu „vidoucí“.

Časté uvozovky v předchozím odstavci ukazují, že takové zprávy zpravidla překračují oblast zkušeností dnešních obyvatel naší planety. Použité formulace vytvářejí obraz, který nelze prožít ve shonu všedního dne, a je třeba počítat i s tím, že různí lidé budou tento děj chápat různě.

Co si lidé myslí o andělích

Dnes, kdy jsme již téměř ztratili vztah ke všem nehmotným skutečnostem, se setkáním s anděly příliš nevěří. V současné literatuře ale přesto existuje mnoho příkladů setkání s anděly nebo s bytostmi, které lidé za anděly považují.

Dr. Moolenburgh vychází ve své knize Andělé jako ochránci a pomocníci člověka1 z odpovědí svých pacientů. Ano, tak vidíme anděly my lidé nejčastěji: jako své ochránce a pomocníky.

O andělech strážných píše ve své knize Setkání se strážnými anděly2 Eileen Elias Freemanová. Spisovatelka líčí sama sebe jako malé, ustrašené děvčátko, jehož strach se po smrti babičky ještě dále stupňoval. A pak se jí jedné noci zjevil anděl. „Neboj se, Eileen“, řeklo zjevení. „Tvoje babička není v tmavém, studeném hrobě...“ Na dívčinu otázku: „Kdo jsi?“ přišla odpověď: „Jsem tvůj anděl strážný. Mysli stále na to, že neexistuje nic, čeho by ses musela bát.“ – Od této chvíle, říká spisovatelka, strach zcela zmizel z jejího života. Až do napsání své knihy pak Eileen Elias Freemanová už žádného anděla neviděla. Měla ale několik zážitků, které ji přesvědčily o tom, že existuje neviditelná skutečnost a v ní síly schopné uchránit ji před neštěstím. Na podnět svého anděla strážného, kterého oslovuje jeho jménem, založila dokonce tak zvanou Síť pro pozorování andělů (Angel Watch Network), „Informační kancelář pro všechno, co má nějakou spojitost s anděly, a místo pro soustředění jejich činů na celém světě“. Tato síť se stává stále známější prostřednictvím přednášek a médií, takže Eileen Elias Freemanová dostává mnoho zpráv o zkušenostech, které mají jiní lidé s anděly nebo andělskými zjeveními.

Andělé jako kosmická inteligence – tak pohlíží na anděly autoři Matthew Fox a Rupert Sheldrake3. Kniha je pojata jako rozhovor mezi přírodovědcem Rupertem Sheldrakem a teologem Mathewem Foxem. Originální název knihy v angličtině zní v překladu takto: „Fyzika andělů. V říši, kde se setkává duch a věda.“ Kniha je „...věnována andělům. V naději, že se vrátí, aby nás doprovázeli do nového tisíciletí“.

Rupert Shaldrake se stal známý proklamací „morfogenetických polí“. Tato neviditelná „pole“ údajně řídí i tvorbu zvířecích a rostlinných orgánů. Slouží tedy k vytváření forem v pozemském světě. V knize je ukázáno spojení s anděly. Ti se starají v hierarchickém řádu o to, aby se vyšší pravdy a vzory z oblastí stvoření náležejících k onomu světu uplatnily také v říši hmoty. „Andělé“ přitom nemají co do činění jen s lidmi, jsou zodpovědní za mnoho jiného.

Existují i další knihy o andělech, například „Léčení s Anděly“ od Doreen Virtueové (česky vydalo Nakladatelství Synergie). Také mnoho časopisů, televize i jiná média se tímto tématem zabývají, takže se s trochou nadsázky dá říci, že lze hovořit o „návratu andělů“ do našeho vědomí.

V této souvislosti je třeba jmenovat i Poselství Grálu od Abd-ru-shina. V Poselství Grálu se podrobně hovoří o „řetězech pomocníků“ z onoho světa, o velkých a malých „bytostných“, o „bytostných vůdcích“ a mnoha jiných pomocnících. Je ovšem nápadné, že pojem „anděl“ je použit velmi zřídka. Lidé oproti tomu s pojmem „anděl“ nijak nešetří, ale většinou se tak jen vyvolají obrazy, které odpovídají našim přáním a představám.

Jak si tedy máme vlastně „anděla“ představit? Co víme o této bytosti?

Vznešená, mocná zjevení

Andělé jsou bytosti. Ale v žádném případě to nejsou bytosti stejného druhu.

Naše slovo anděl je odvozeno od řeckého slova angelos (hebrejsky mal´ak], které znamená posel, doručitel. Také staří Řekové stejně jako jiné kultury měli zkušenosti s bytostmi, které se samy prezentovaly jako prostředníci mezi Bohem a lidmi. Jsou to většinou postavy, které jsou vyciťovány jako velmi vznešené a mocné, a myšlenka, že by mohly sloužit lidem, se zdá velmi cizí... i když, jak často slyšíme, je v jejich vznešenosti zároveň něco velmi láskyplného.

Nejezdi rychleji, než může létat tvůj anděl strážný...

Jestliže lidé dnešní doby hovoří o andělech, jedná se zpravidla o jejich pomocníky z onoho světa. Často jsou také označováni jako „duchovní vůdci“. Jsou to lidští duchové, kteří nám z onoho světa pomáhají.

Mnozí lidé o tom ovšem nic nevědí a myšlenka, že v neviditelném „onom“ světě existují osobnosti s vlastním tělem a schopností vnímání a jednání, je pro ně nepřijatelná.

Nevědomost v těchto věcech pak vede k otázkám typu: „Kolik andělů se vejde na špičku jehly? “ Na špičce jehly je místo pro několik mikrobů... ale anděl? Nehmotné bytosti patří jiné dimenzi a uvedená otázka je nesmyslná. Tyto bytosti přece nemohou v našem světě zabírat žádný prostor.

Obrazy a sochy andělů, na které všude narážíme, ale svědčí skoro o opaku. Jednou proběhla plakátová akce proti rychlé jízdě a na plakátě dominovalo heslo: „Nejezdi rychleji, než může létat tvůj anděl strážný!“ A anděl byl zobrazen jako okřídlená bytost. Pro bytosti z onoho světa přitom nehrají pozemské vzdálenosti nebo rychlosti žádnou roli. Jen když se někdy obyvatel jiného světa natolik zhutní, že ho můžeme pozemsky vnímat, podléhá do určité míry podmínkám pozemského prostoru a času. Tento děj ztělesnění by nám ale neměl být úplně cizí. I my lidé jsme na zemi ztělesnění duchové a jednou, až opustíme naše pozemské tělo, nás možná budou pozemšťané také vnímat jako „anděly“.

Výstavba a rozklad našeho fyzického těla trvá roky a probíhá známou látkovou výměnou. Také tento pozemsky pozorovatelný jev by nebyl možný bez působení tvůrčích a rozkladných sil z onoho světa a především bez přítomnosti oživujícího jádra, vlastního já lidského ducha s jeho duševním obalem. Při každém vtělení se spojuje bytostné jádro člověka, které pochází z jiného světa, než je ten náš viditelný, se světem fyzickým a stane se v něm tělem.

Velmi zřídka může také dojít ke krátkodobému ztělesnění zhutněním bez inkarnace. To pak vyvolává nevěřícný údiv a úžas a někdy také popření toho, co člověk viděl. Dnešní světový názor totiž neposkytuje základ k chápání těchto dějů. 

Jak působí pomoci z onoho světa

Podle zpráv a osobních zkušeností lidí je základem vlivu neviditelných sil na lidský život právě činnost pomocníků z onoho světa. Zasahují mnohem častěji, než to registrujeme. My si toho totiž všimneme často jen při mimořádných příležitostech, když jsme například uchráněni před nebezpečím, které se podle lidských měřítek zdálo neodvratné.

Při neštěstích, která postihla velké množství lidí, se skoro vždy najde někdo, kdo řekne, že mu bylo zvláštním způsobem zabráněno použít dotyčného dopravního prostředku nebo se zdržovat na příslušném místě.

A co ti, které nikdo nevaroval nebo jim v daném úmyslu nezabránil? Jestliže naše bytí není omezeno na tento jeden pozemský život, pak nemusí smrt, tedy přechod do jiného světa, znamenat pro člověka skutečné neštěstí. Jednoho dne stejně musíme odejít. A kdo ví, kolik nepříjemností by mohlo nastat, kdyby nedošlo takto k oddělení duše od těla. To je jedna stránka věci.

Na druhé straně je nutno říci, že jsme často velmi nepozorní a že si jemných impulsů, které vycházejí od našich pomocníků z onoho světa, nevšímáme. Proto se mnohý pokus o záchranu nezdaří.

Jaké možnosti má tedy pomocník z onoho světa? Především mu není dovoleno vykonávat jakýkoliv nátlak. Může jen jemně působit na cítění svého svěřence tím, že vyvolává nebo podporuje pozitivní nebo stísňující nálady. Není-li to možné u dotyčného člověka, pak se může pokusit ovlivnit lidi tomuto člověku blízké, aby podle situace něco podnikli. Jsou tisíceré možnosti, jak se my lidé můžeme navzájem ovlivnit.

Aby mohli pomocníci takto působit, navazují často kontakty mezi sebou. A tak se stává, že i my sami můžeme prokázat službu pomocníku určitého člověka, protože se nám k tomu v daném okamžiku nabízí dobrá příležitost. Neměli bychom se proto stydět udělat či říci jiným lidem něco neobvyklého, cítíme-li k tomu nutkání.

Toto nutkání může ale také vycházet z vlastního, někdy dokonce i zlého chtění. Musíme proto být vnitřně bdělí a pozorní, abychom nejednali nesprávně.

Pomocníci z onoho světa přiřazení jednotlivým pozemským lidem jsou jim svou vnitřní zralostí velmi blízcí. Jedině tak totiž mohou svým chráněncům rozumět. Ale i pro tyto pomocníky existuje „onen svět“, který leží mimo možnosti jejich bezprostředního vnímání, protože onen svět má mnoho stupňů či oblastí. A také pomocníci z onoho světa mají svého pro ně neviditelného pomocníka, který vidí o kousek dál než oni. Tak tvoří pomocníci na různých stupních onoho světa celý řetěz a touto cestou pak mohou proniknout zprávy nebo impulzy z vyšších sfér až dolů k zemi.

Jen velmi zřídka se pozemskému člověku zjeví některý z vysoce postavených andělů. I pak to může být jen uměle vytvořený obraz skutečné bytosti, jejíž přítomnost bychom nesnesli. Neboť to, co umíme tady na zemi, totiž vytvářet živě vypadající obrazy skutečných osob – třeba ve filmu nebo v televizi – onen svět vždy ovládal a také používal. Jestliže by tento živoucí vzor neexistoval, nemohli bychom zde na zemi nic odpovídajícího objevit nebo vynalézt.

Kdy pomocníci zasáhnou

Pomocníci z onoho světa zasahují do našeho života bez požádání jen tehdy, dostaneme-li se do nebezpečí života a ještě nanastal čas pro náš pozemský odchod. Ve všech ostatních případech mohou jednat jen na základě naší prosby či našeho přání. To znamená, že jim musíme dovolit nám pomáhat, protože nemohou působit proti naší vůli. Takové přání můžeme vyjádřit v modlitbě. Při modlitbě se sice většinou obracíme ke Stvořiteli, ale právě to pak může otevřít dveře působení pomocníků z onoho světa.

Tito pomocníci, kteří jsou nám příznivě nakloněni a chtějí podporovat náš duchovní vývoj, posuzují naši situaci z vyšších hledisek, než to většinou činíme my sami. Naše prosby vyslovené v modlitbách proto někdy nedojdou splnění v té formě, jak si to přejeme. Často je pro nás jako bytosti ducha mnohem užitečnější, jestliže některé naše přání není vyslyšeno nebo se splní jinak, než jsme si to představovali.

Jestliže v bibli stojí „Proste a bude vám dáno“ (Matouš 7,7; Lukáš 11,9):, pak to také znamená, že naše prosba, naše „hledání“ nebo „klepání“ k našim pomocníkům dojde, vychází-li opravdu ze srdce. Oni v rámci svých možností uvedou do pohybu vše, co je třeba pro naši podporu. A rámec jejich možností je mnohem větší, než si dokážeme představit. To ovšem platí také pro jejich hodnotící měřítko. Lze si představit, jaký dojem vyvolá člověk, který prosí úpěnlivě například o pomoc při hledání místa na zaparkování v přeplněných ulicích.

Neměli bychom však na onen svět a jeho obyvatele myslet jen formou prosebných modliteb. Oni si především zaslouží naše díky, a to v mnohem větší míře, než si dokážeme představit.

Také umění by nenašlo cestu do našeho světa bez inspirace umělců. Latinské slovo „inspirare“ znamená „vdechnout“. Aby se ale výše stojící pomocníci z onoho světa mohli pozemskému člověku přiblížit a něco mu „vnuknout“, musí on sám splnit určité předpoklady. Tento děj popsal skladatel Brahms4. Líčí, jak se nejdříve nechá inspirovat básní a pak následuje inspirace hudební. Prožívá ji opravdu jako vnuknutí z vyšších sfér a je mu jasné, že inspirace se dostaví jen tehdy, je-li vnitřně „povznesen“. Někteří antičtí básníci před tvorbou svých děl volali „múzy“. Dnes tomu ale často nerozumíme – stejně jako zvyku posílat budoucí matky do zahrad zasvěcených bohům, aby se jim mohly přiblížit ušlechtilé duše připravené ke vtělení. Tyto děje ovšem probíhají stejným způsobem i dnes. Neboť tak, jak se kolem nás sdružují pozemští lidé, kterým máme co nabídnout vzhledem k naší stejnorodosti s nimi, tak také navazujeme spojení a jsme podporováni pomocníky z onoho světa, kteří jsou nám blízko. V dobrém i špatném.

 

Vše o esoterice a duchovním životě a spousty zajímavých a poučných témat
www.skola-esoteriky.cz
Zdroj: www.svetgralu.cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-))

Marty,27. 1. 2010 13:18

pro dušičky hledající Pravdu+Poznání
http://www.spisyksebepoznani.wz.cz/

Pomocníci a tí druhí

jarah,17. 11. 2009 14:01

Poselství Grálu od Abd-ru-shina sa mi dostalo svojho času do rúk a bol to práve vnútorný hlas, či nevedomé nutkanie, čo ma naliehavo presviedčalo, aby som sa tej knihy zbavila. Tak som si uvedomila, že musím byť veľmi opatrná aj vo výbere pomocníkov.

hezké

Martin,4. 9. 2009 12:04

... jen ten zdroj nějak nemusim www.svetgralu.cz > nadace hnutí gralu > + něco ke čtení http://ao-institut.cz/texty/upozorneni/06-duchovni_obsah_dila.html ...