Jdi na obsah Jdi na menu
 


Samael: O hvězdné knihovně

20. 1. 2014

Zdravím!

Tak teďka mám zrovna nějaký čas, takže vám píšu. Dneska to asi nebude dlouhé, byla jsem zrovna u zubařky a ta mi pospravovala tři zuby. Prý je to se mnou hrozný.

No ale proč píšu. Včera jsem se dostala do debaty s bráchou ohledně toho, jak má holka vypadat. No, nebudu vám psát, co říkal. Je to prostě nevyspělý postpubertál.

A dneska když jsem přišla od zubařky a podívala jsem se na sebe do zrcadla, uvědomila jsem si, že se sama sobě líbím. Mám se ráda přesně tak, jak vypadám. I s vlasy, které jsem si ráno nestihla učesat, protože jsem trošku zaspala. I bez snítka make-upu.

Bylo to před pěti lety, když jsem si dělala fotky na index na vysokou. Tehdy jsem byla krásně namalovaná, upravená... A přesto jsem držela hlavu nakřivo a celý můj obličej jako by byl pokřivený. V očích jakási beznaděj.

Za těch pět let se něco radikálně změnilo. Našla jsem své spojení s anděly. Začala jsem vést tyhle stránky. Začala jsem komunikovat s lidmi i na jiné úrovni, než je běžný povrchní rozhovor. Už za měsíc budu sice sestěhovaná z domu, ale zatím pořád bydlím u našich a některé věci zase jako by se nehnuly z místa, ale něco se změnilo.

Změnila jsem se já.

Víte, byly doby, kdy jsem se nenáviděla. Nejen, že jsem chtěla umřít, to ne. Chtěla jsem se vůbec nenarodit. Aby neexistovala ani stopa po mé existenci v tomhle světě.

A právě to se změnilo.

Začala jsem se mít ráda, brát se takovou, jaká jsem a neřešit, co bude za měsíc nebo za rok. Faktem je, že se někdy taky zabývám budoucností, ale je to jiné. Jsem už od přírody nervózní, nespokojený člověk,ale je to daný spoustou nevybité síly ducha. Skutečně, někteří lidé mají spoustu nevybité tělesné energie a pak jsou z toho agresivní. Já mám zase obrovskou studnici informací přímo zakódovanou v sobě a do toho sílu nekonečného principu existence, takže mi tvořivost občas prýští i ušima :-)).

Andělé mě neustále ponoukají, abych byla sama sebou a abych lidem dala najevo, co jsem.

Takže, co jsem?

Jsem budoucnost. Typ budoucího člověka.

Musím teďka hodně přecházet přes nekonečnost a doslova se stávat stvořitelem, protože tady v tomhle čase a vesmíru nikdo nikdy neviděl ani nezažil ten typ reality, z které pocházím. Už jsem vám psala o tom, že můj duch sem byl posunut z budoucnosti.

Budoucnost je vlastně jiná ucelená realita, jakoby jiný vesmír, který existuje už teď v kontinuu Existence Boha. Stejně tak existuje v kontinuu Boha i každá další realita, třeba Atlantida nebo Lemurie. Rozdíl je jen v tom, jak jsou tyto reality umístěné vzhledem k vývoji pozemské populace. Atlantida s Lemurií se na žádosti našich duchů zřejmě posunuly do minulosti, zatím co Knihovna, ze které pocházím je posunutá do budoucnosti a doslova se snaží vsáknout do sebe naši pozemskou existenci, naši Gaiu i se vším, co je v ní.

Z pohledu knihovny se stalo kdysi to, že vzala všechna svoje data, všechnu energii a udělala z ní výcuc. Vlastně udělala 144 výcuců, kde doslova nahustila do relativně malých existencí všechny svoje data. No a pak se je pokusila propašovat do reality vesmíru, který je naší současností. Protože zde v těchto časových okamžicích jsou andělé bytosti s nejrozvinutějším duchem, propašovala knihovna svoje data skrze jejich zdroj veškeré existence, skrze andělského Boha, superkvasaru. Řekla bych, že se tak nějak zrodil Ježíš. Asi byl prvním z nás.

No a tak nějak sem byla propašovaná i moje existence. 

V průběhu mého vzniku se však všechna síla nevešla a ani nemohla vejít do jednoho těla a tak vznikly dva dvojpaprsky, já a zřejmě Adrián. Přičemž řez energií byl udělán podle mě celkem záměrně tak, aby posilovat fialový a rudý plamen energií z Marsu. Jsou to silné transformační paprsky a v krátkém čase dokážou změnit hodně věcí. Ale je to taky drsná transformace, to je fakt.

V průběhu mého života zde také došlo k degradaci některých energií z knihovny, hodně to odprdla Matka času. Matky času jsou ženské archandělské síly. Jsou obrovské a už v podstatě podobně jako archandělé představují svoje vlastní kontinua času. Jsou asi jen o něco charubinštější, ono to všechno záleží jen na toku energií ve vesmíru.

No, protože tady jsou mužské i ženské energie totálně degradované. Pozemští lidé jsou v podstatě nevyspělými jedinci z hlediska kosmu. A protože je tady ženská síla hodně potlačovaná a mužská téměř chybí, tak matka byla během mé puberty doslova roztříštěná. Proto jsem taky nosila hlavu nakřivo a vůbec to byla hrozná doba.

Až andělé mi pomohli ji znovu složit a začít skládat i další součásti sama sebe, až jsem se dostala k souhrnné existenci jednoho ze 144 Mistrů knihovny, Boha ve mě. Je to strašlivý tvor a vůbec neodpovídá žádné z příruček o duchovních mistrech. Energie Nejvyššího ve mě tedy spolu s dalšími podobnými lidmi telepaticky vytvořila časovou síť, která by měla spojovat všechny reality mimozemšťanů v našich genech.

A tím se vytvořil jako by základ Knihovny.

Teďka během tohoto roku se ta síť upevňuje a uzemňuje. Je to zlatý čas budoucnosti a mě zrovna včera napadlo, že pozměněním  magnitudy času bych mohla taky dostat nejen spojené ložisko realit, ale přímo i spojené existence lidí.

To zas není jen tak, že bych si to vymýšlela. Před dvěma třemi dny jsem se celkem náhodou a z nudy spojila s jedním ze svých budoucích životů. Vůbec jsem to v tu chvíli nečekala. A jak jsem ho uviděla, tak jsem rozvibrovala i svoje energie ega a téměř okamžitě se náš kontakt začal přerušovat.

Takže vám můžu referovat: V budoucnosti budou všichni lidi nejen krásní jako hollywoodští herci ve svých nejlepších letech, ale taky je z nich cítit silné duchovní miazma. Jako by z nich přímo prýštila láska a spojení s celým vesmírem Knihovny.

A je to supersexííí. :-)))

Ono totiž naše změna teďka na Zemi postihne tak nějak celý vesmír. My se totiž posouváme nejenom z 3D na 5D, ale taky z lineární omezené existence na kvantovou - a to je důležité- a na neomezenou existenci.

Množství energie, které se tady v knihovně totiž potkaly, zřejmě překročilo jistý limit reality galaktické společnosti a tím se nám otvírá možnost nových cest do vesmíru.

Ale to až ve chvílích, kdy se sami naučíme být neomezenými.

Což ještě nějakou tu tisícovku let potrvá.

Takže co vám k tomu můžu ještě říct?

Bude to jízda. Teďka to sice ještě pořád často stojí za prt, ale to už tak bývá.

V té nejhlubší temnotě se ukrývá největší světlo. To je důležité vědět.

Mějte se rádi! Páčko. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stručně

Metatronova,2. 1. 2016 22:02

Záměr, tím to začíná. Chtít vidět krásu ve všech formách života včetně lidí, říct si "Však tu jiskru v nás najdem a necháme rozsvítit ještě víc, aby nám všem zejména pro vlastní sebevnímání byla zřejmá!" Kvantově toto již nastalo, zbytek je proces a třeba mu důvěřovat a čekat na přenastavení parametrů reality- A ONO TO KLAPNE a pak už nebude nutné tolik chodit a rozeznívat posvátné paprsky, protože se brzy naučíme tomu jako přirozenému bytí. Jen procházkou, vařením, úklidem, nebo čímkoliv, co prostě patří k jednoduchému bytí a baví nás, tak bude obsahovat onu energii, která mění a vyvíjí a vitalizuje dále zcela sama a inteligentně. (prožitá praxe) :-)