Archív Andělů bez hranic

Svět hvězdných mlhovin

Na stránkách hvězdných knih se začne psát nová kapitola.

Proč ?

Jak?

Protože ty jsi právě teď a tady a čteš mé psaní.

Kdo?

No přece ty!

Čteš přece tyto řádky!

Nebo ne?

Hehe!

Sám jsi otázka a sám jsi odpověď.

Ale o čem, že to dneska vůbec bude?

Nuž. Napadlo mne něco. Malý experiment.

Pomůžeš mi s tím?

Doufám, že ano, protože bez tebe se dílo neuskuteční. Bez tebe by byl svět chudší. Bez tebe je zázrak mého psaním ničím víc, než pár vymyšlených slov. Ty tomu dodáváš šťávu a směr.

Vždyť co by to bylo za příběh bez hlavního hrdiny?

Že?

A tak se teď pohodlně usaď. Uvolni záda, krk, ruce polož volně před sebou, vedle pc, nebo jakkoli se cítíš být uvolněný.

A vypni na chvilku to věčné myšlení na tisíc a jednu starostí, které kazí tvoji krásnou existenci.

Přestaň krabatit své čelo. Uvolni obličejové svaly.

Zhluboka se nadechni.

.

.

.

Tak a teď uvolněně vydechni všechny svoje starosti a užívej si přítomné chvíle.

„Hhaaaaaaaaahhaaaaaaaa…“

Přesně tak.

Jsi uvolněný?

Jsi připravený na jedno neuvěřitelné dobrodružství?

Jsi si jistý, že na nic nemyslíš?

.

To je dobře. Ciť má slova! Dej jim dech!

Teď začínáš vnímat jen to, co je napsané.

Vnější svět už je daleko.

Všechen hluk, všechny nesnáze.

To všechno je pryč.

Zůstáváme jen ty a já.

Jen my dva.

Aaaaaaaah…

hhaaaaaaaaaa….

Tvůj lehký dech, ničím nezatížený, tě uklidňuje.

Je to jediná věc, která se ozývá.

Tak a teď můžeme začít.

Teď začínáš vidět.

Nejdřív se ti zjevuje má tvář.

Je kulatá, s výrazným čarodějnickým obočím a rovným nosem.

Rámují jí tmavě kaštanové vlasy, husté a rozčepýřené.

Do tvého obličeje, klidně upřeného na obrazovku, se vpíjejí dvě zelené oči.

Svítí, něco ti snad chtějí napovědět.

Zvou tě dál.

Pojď.

Podej mi ruku.

Pojď se mnou, navštívit vesmíry skrývající se za hranicí iluzorních realit.

POJĎ!

.

A tak ty cítíš, jak se tvé vědomí odděluje od těla.

Tvé tělo relaxuje.

Je v bezpečí.

Můžeš ho klidně opustit.

A jít se mnou.

Do světů divuskvoucích krás.

Do vesmírů plných hudby.

Do Universa naplněného životem.

.

Taaak…

Cítíš, jak se z obrazovky počítače vynořuje moje éterická ruka.

Je průhledná. Mnohem spíše ji cítíš, než bys byl schopný ji uvidět.

Je před tebou a natahuje se.

Zaznamenáváš moji dlaň, obrácenou vzhůru ke tvé tváři. Je to jasná nabídka, uchopit ji.

A tak se jí chytáš. Ve svých myšlenkách mne držíš pevně. Cítím, jak mne svíráš, jako bych znamenala novou naději na dobrodružství, či k poznání sama sebe.

.

Taak…

Tvá mysl nyní vstupuje do jiné dimenze.

Rozšiřuje se…

Pomalu se noříš do mých slov.

Vnímáš jen slova a nic víc…

Jen slova a nic víc…

Jen slova a nic víc…

.

Svět okolo tebe se začíná pomalu rozplývat.

Barvy jsou čím dál matnější.

Dříve pevné předměty se pomalu mění v dým.

Dým je zprvu hustý a zdá se, že se stále snaží nabít svůj původní tvar, ale to nejde. Jeho oblaka jsou čím dál víc rozfoukávána tvým dechem.

Aaaaaaah

Haaaaaa

.

Aaaaaaah

Haaaaaa

.

Náhle kolem tebe všechno zmizí. Jakýkoli výjev, jakýkoli obraz světa.

Všechno je pryč.

Všechno je zmizelé.

Všechno se ztratilo.

A ty začínáš poznávat pravdu, kterou jsi zatím neviděl.

Pravdu za bariérou lží.

Pravdu za hloupou mystifikací všedních dní.

Pravdu.

PRAVDU!

.

Kolem tebe se rozprostírá nekonečný prostor plný hvězd.

Je krásný.

Je v něm tolik světla, že bys to nikdy nebyl řekl!!

Tolik světla!

Tolik krásy!!

Hvězdné mlhoviny nejrůznějších tvarů, ozářené světlem milionů hvězd!

Různobarevná mozaika mnoha tvarů v tobě evokuje jemnou melodii operních pěvkyň.

Slyšíš ji a ve tvé hrudi se rodí teplo.

Cítíš ho.

Vnímáš ho.

Teplo se z tvého srdce pomalu rozlévá do okolí.

Pak se na sebe podíváš ve snaze odhalit zdroj toho záhadného citu…

A tu strneš!

Náhle zjišťuješ, že tvé tělo je tvořeno z prachu a plynů mezihvězdných dálav!

Rozhlížíš se po svých pažích, po svém trupu, po svých nohách a cítíš, jak tvar tvého těla uzavírá v sobě jemná oblaka, v nichž se snoubí ty nejkrásnější odstíny barev. Světle fialová přechází v jemně růžovou. Ta se mění v zlatou a tak pak zmodrá, až přejde do zelené.

.

Aaaaah

Haaaa

.

S každým nádechem a výdechem se tvá hruď zvedá, hruď, v jejímž středu tepe ta největší hvězda Universa.

Tvé srdce.

Vidíš ho?

Je z ryzího slunečního světla!!!

Světlo ozařuje tvoji hruď!

A tluče!

A TLUČE!

DUF! DUF!

DUF! DUF!

DUF! DUF!

Z hvězdy tvého srdce vychází do okolí zlaté tepny, které rozvážejí světlo do zbytku tvého těla.

Vidíš je?

Vidíš, jak zlatě září?

Jak osvětlují všechen prach tvých hvězdných mlhovin?

Při každém DUF jimi projede mohutná vlna nového svitu.

Jak mořské proudy, jak šumění příboje teď zní melodie tvého těla.

Slyšíš ji?

Slyšíš světlo proudící tvými tepnami?

Slyš ho.

SLYŠ!

Hhhhhhhhhhhhh…

Proud vesmíru prochází celým tvým organizmem.

Od špiček tvých prstů, od pat na chodidlech až po konečky tvých vlasů.

Prochází…

Prochází……

Uvolňuje tě od všech nesnází.

Prochází…

Prochází……

A dodává ti všechno, o čem sis myslel, že ti schází.

Eeeéééééee

ééé

eee         eee

ééé         ééé         ééé

Znovu vnímáš onu nádhernou melodii hvězdných nymf.

Onu árii mnoha snů

Onu árii Universálního bytí.

Zaplňuje tě.

Probouzí všechny tvoje smysly.

.

A jak začínáš vnímat pravdu o vesmíru.

Jak začínáš cítit pravou konstrukci hvězd.

Najednou vidíš.

Najednou si uvědomuješ.

Že ten vesmír, jak ho znáš, ožívá.

Najednou vidíš jemné rysy mlhovin. Jsou jak surrealistický obraz.

Jejich obličeje září.

Jejich oči svítí zaplněné centrálními hvězdami galaxií.

Uvnitř panenek jim září vybuchující supernovy.

Na jejich hvězdných lících se sráží dech vodíkových plynů mlhovin.

Na jejich rtech se rdí božská síla života.

Jsou též v různých polohách.

Některé z bytostí jako by seděly na neviditelných proudech časoprostoru.

Některé jen pohodlně, v leže plují po magnetických proudech mezigalaktických indukcí.

Někteří na bobku obtočení kol těžkých černých děr, chrání život na svých světech před nečekaným nasátím do Absolutna.

EEEéééééééé

ééé

eee         eee

ééé        ééé         ééé

Náhle si uvědomíš, že to ony zpívají. To z úst těch obrovských nádherných bytostí vychází ten Universa zpěv.

OOOóóóóOOO

Óóó´

Ooo                 ooo

Óóó               óóó               óóó

.

Je úchvatný.

Prochází celou tvojí bytostí a nutí tě zpívat s nimi.

Ciť tu melodii v sobě!

Materializuj ji ve svém srdci!

A pak v snítku prachu jediném, budeš schopný zřít…

…ten zázrak veškerého Stvoření.

Nádherné.

NÁDHERNÉ.

Nádherné.

.

Cítíš, jak se tě na rameni dotkne něčí ruka.

Nelekej se. To jsem jenom já.

Otočíš svůj obličej k tomu mému a zjistíš, že jsme stejní.

Stvořeni z jedné formy života.

Stvořeni ze stejného hvězdného prachu.

V hrudi nám tepou stejné zlaté hvězdy.

Naše srdce,

Co rozsévají světlo, mír, teplo a život našimi tepnami.

.

ANO

TY PATŘÍŠ K NÁM.

JSI JEDNÍM Z HVĚZDNÉHO NÁRODA.

JSI SOUČÁSTÍ HVĚZDNÝCH MLHOVIN.

NEVĚŘÍŠ?

Nevěřícně kroutíš hlavou.

Avšak rozhlédni se!

Rozhlédni se!

ROZHLÉDNI SE!

.

Rozhlížíš se po obličejích ostatních bytostí.

A ony se usmívají.

Kývají na tebe.

Počítají s tebou.

Oni souhlasí.

Jsi jedním z nás.

Jsi jedním z nás.

JSI JEDNÍM Z NÁS!

JSI SOUČÁSTÍ VESMÍRU!

.

Milujeme tě, neboť vesmír tě miluje.

Sníme tě a pozorujeme, neboť vesmír tě sní a pozoruje.

Tvoříme tě, neboť ty tvoříš nás.

Jsme s tebou, neboť ty jsi s námi též.

.

My jsme jediný život.

MY JSME JEDINÝ ŽIVOT!

.

My jsme jediný vesmír.

MY JSME JEDINÝ VESMÍR!

.

 My jsme jedno stvoření.

MY JSME JEDNO STVOŘENÍ!

.

BUĎ ZDRÁV!!

BUĎ ZDRÁV!!!

BUĎ ZDRÁV, POUTNÍČE!!

BUĎ  V JEDNOTĚ S NÁMI TÉŽ.

.

A NEZAPOMÍNEJ NA NÁS, AŽ SE TVŮJ ŽIVOT OPĚT KOLEM TEBE UZAVŘE.

NEZAPOMÍNEJ NA NÁS, AŽ SE TVÉHO VĚDOMÍ OPĚT CHOPÍ STRACH A ZE STRACHU MŘÍŽE TEBE DO VĚZENÍ DUALITY UVRHNOU.

NEPOMÍNEJ NA NÁS, NEBOŤ MY JSME S TEBOU.

NEZAPOMÍNEJ NA NÁS, NEBOŤ MY JSME V TOBĚ.

NEZAPOMÍNEJ NA NÁS, NEBOŤ MY JSME S TEBOU V JEDNOTĚ.

V JEDNOM VESMÍRU

V JEDINÉM ŽIVOTĚ.

.

MY JSME S TEBOU!!

.

 A tak slova jejich tebou plynou jako lék na všechnu bolest, všechen strach.

Slova i ta melodie nádherná jsou v tobě.

Ty je máš.

Proto jsi se mnou.

Protože jsi náš.

Vítej, Anděli, ve světě hvězdných mlhovin.

.

AMEN