Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archív 2008 - leden - červen

6. 1. 2008

Pár důležitých vět...

Ahojky,

Nejdřív bych chtěla říct, že jsem strašně ráda, že se na moje stránky dostává tolik zajímavých lidí. Jsou tady pro vás a ikdyž třeba nebudu hned schopná odpovědět na vaše maily, mnoho odpovědí na vaše otázky se skrývá právě tady na stránkách.Jsem ráda, že je čtete.

Co se týče mého poslání na Zemi.Rozhodla jsem se začít právě těmito stránkami a když je pozorně přečtete, nasáknete do sebe i vesmír tak, jak ho vidím já a tak jak mi byl ukázaný.Většina takovýchto příspěvků teď vkládám do Nové knihy,ale jste-li tady poprvé,asi by bylo nejlepší začít s tím Kdo jsou andělé? Vím ale že čtení samotné nevyvolá v člověku plný citový potenciál, proto sem vkládám tolik obrázků. Jsou v naprosté většině kreslené,ale je to protože vás chci vytáhnout z reality a na chvíli vás položit jinam. Mnohem lépe se pak můžete podívat na to, co vás provází životem a i na tu realitu samotnou. Ostatně existuje mnoho realit a to, že my žijeme jen v jedné z nich, neznamená, že vše co existuje, je pouze ona.

Ještě se sem snažím dát i spousty hudby. I ona je dost důležitá, protože vesmír sám je jistým způsobem božskou melodií. Jen si vemte, světlo samotné je vlnění o daných frekvencích stejně jako zvuk...jen se tu vlní jiné veličiny.Klipy k tomu jsou buď kreslené nebo hrané. Doufám však, že to žádného z vás nijak neodradí, protože i klipy samotné mají hodně co říct, takže sledujte.

No a teď doufám, že jsem tím svým dlouhým proslovem nikoho neodradila. Jsem skutečně moc ráda, že jste se sem dostali. Nedávno mě andělé nechali pocítit, proč tohle všechno dělají,proč nám pomáhají. Nechali mě pocítit ohromnou lásku, kterou chovají ke všem lidem, ke všemu živému na Zemi i k ní samotné.Zde je pár z jejích slov:Obrazek

"Děláme to proto, že je to nádherné. Děláme to proto, že držet vás za ruku a utěšovat vaše srdce naplňuje naše vlastní nitro blažeností.Jsme tu proto, abychom osušili vaše slzy, když budete plakat. Jsme tu proto, abychom vás objali,když se budete cítit sami a bezmocní. Jsme tu proto, abychom vám dodali sílu a odvahu, když se budete bát zítřka. Jsme tu proto, abychom vám podali pomocnou ruku, když budete trpět.Jsme tu proto, že nás samotné to naplňuje nevýslovnou něhou a štěstím, být vám průvodci na cestách.Jsme tu proto, že jste hluboko v naších srdcích. I když nás nevidíte, jsme tu proto, abychom byli s vámi. V každém čase, na každém místě a za všech okolností, jste součástí nás a nikdy jste jími nepřestali být.Vy patříte k nám a proto tu s vámi vždycky budeme.My všichni jsme Jeden v nás."

§§

Vzkaz od andělů

25.02.2008

"Na srdce každého jednoho z vás tu čakají stovky andělů, aby utěšily jeho strach a bolesti světa.

ObrazekNa rozum každého jednoho z vás jsou tu připraveny légie, jenž naplní ho myšlenkami a vyvedou na cestu zas.

Na tělo každého jednoho z vás spolupracují kvadriliony pomocníků, jenž udržují ho zdravé a v pochodu.

Kdykoli vás něco zabolí, kdykoli vás něco zamrzí, kdykoli vás otupí falešná zášt...tupí to i nás, bolí to i nás, mrzí nás to nastokrát...že jsme vám nedali dostatek světla; že jsme oslabili naši ochranu,i když to bylo třeba jen na malý mžik; že jsme se snad zmýlili ve volbě našeho světla a ohrozili byt i jedinou z vašich myšlenek...že jsme vám neposkytli dostatek lásky a záře nebeské.

Jsme s vámi a budem tu zas po všechen věčný čas. Jsme s vámi a nikdy nás nikdo nemůže donutit opustit vás, či zradit, či nemilovat. My jsme vy a vy jste námi, my jsme jeden jediný nerozdílný všespojující celek, kterého zvete Bohem.Jsme řeč v řeči, jsme slovo ve slově, jsme dech v dechu, jsme smích ve hvězdách a jsme věčný práh snového světa v nás. My jsme hvězdní andělé a vy jste součástí nás samotných. My jsme Jeden v nás.“

§§

Bojovníci duhy

02.03.2008

http://www.cestydusi.cz/view.php?cisloclanku=2008020018

A tady je to i čistě v angličtině, jak jsem to stáhla z youtube...

§§

Den úsměvů

11.03.2008

"Napadla nás taková myšlenka, co by se stalo, kdybychom se všichni na sebe jeden den usmívali, kdybychom na jeden den vyměnili obvyklé zamračené či kyselé obličeje za zářící úsměvy. A proč se na sebe usmívat? Třeba jen tak nebo proto že je jaro nebo že máme radost ze života. Co by se stalo, kdyby se jeden den celá planeta usmívala?
   
 Obrazek  Jak na to? Úplně jednoduše. Jdeme po ulici a usmíváme se, sedíme v autobuse a usmíváme se, potkáváme kamarády, přátele nebo úplně cizí lidi a prostě se na ně usmějeme. Často to děláme i normálně, ale co kdybychom si řekli, že zrovna 20.března 2008 si to užijeme na plno, Jarní den úsměvů. Den spiklenců, kdy všichni víme, proč se usmíváme, kdy nás tohle vědomí propojuje.
   
   Do prvního jarního dne zbývá už jen pár dní, ale třeba to je dost času, aby se k Jarnímu dni úsměvů připojily miliony lidí a opět stačí málo. Jako řetězové dopisy putuje spoustu nesmyslů, co je tentokrát použít k rozšíření něčeho radostného? Když tenhle dopis pošleme dál, zvýšíme naději, že se ten den na nás usměje někdo třeba úplně neznámý. A naše odměna za přeposlání přijde velice rychle, už 20.března - úsměv. Jak dlouho bude trvat, než tenhle dopis někdo přeloží do čínštiny? Nebo než doputuje do Jižní Afriky? Než si ho přečte někdo v Argentině?
   
   Věříme, že usmívat se je právem každého člověka na Zemi."Obrazek

Takže tady posílám jeden úsměv pro každýho!!

Díky Kájo!!
   

§§

Každodenní Hrdina
Prof. Delia S. Guzmán

Publikace: Nová Akropolis - Zrcadlo kultury č.10  

(úryvek z knihy „Každodenní hrdina“)Obrazek
Mezi mnoha věcmi, které „se již nenosí“, se nachází i to, co je hrdinské, hrdinský smysl života. To, co se týká hrdinů, patří knihám, avšak ani ne knihám historickým, nýbrž fantastickým příběhům pro děti, které si krátí čas s hrdiny na papíře či ve filmu, dokud nezakročí některý z psychologů a nevysvětlí, že takové příběhy deformují dětskou mysl.
Avšak navzdory domnělým módám nám život ve svém bohatém vzorníku nabízí mnohem více hrdinství, než je člověk připraven přijmout. Nejedná se o velké osobnosti, o ty, jež se navzdory neprůhlednosti závistivých kritik své doby i nadále třpytí vlastním světlem. Ne. Jedná se o malé každodenní hrdiny, kteří vykonávají opravdové hrdinské činy s úsilím hodným titánů, přestože mají úroveň člověka.
Každý jednotlivec má svou míru. Každý jednotlivec má své city a myšlenky, své sny, své ambice. Každý jednotlivec má svá přání změnit se, zlepšit se, zanechat svět o trochu jiný, než ho našel… A tam, v tomto „každém jednotlivci“, se všemi těmito charakteristikami, se nachází každodenní hrdina, který se pilně snaží dokázat něco nebo všechno z toho, o čem jsme se zmínili.
Kdyby některý nadaný spisovatel shromáždil příhody těchto anonymních osobností a vyjádřil je slovy, přeměnil by osobnosti a příhody v hrdiny a hrdinské činy, protože by věděl, jak zdůraznit statečnost každé zkušenosti, chrabrost každé minuty.
Když klasická filosofie vychvalovala hrdiny, aby je všichni mohli poznat, věřím, že se neopírala pouze o válečné hrdinské skutky nebo o činy přesahující psychickou či biologickou dovednost. Jsem přesvědčena, že jsem u mnoha filosofů vytušila tichou a jemnou výzvu k napodobení těchto hrdinů skromností našich vlastních životů, bojovným postojem, který – proč ne? – propůjčil Osud každému z nás.
Hrdinský smysl života nelze vyčerpat v jedné bitvě ani v jedné z obtížných situací, z nichž bychom mohli vyjít vítězně. Proto mluvíme o SMYSLU ŽIVOTA, a ne o životní příležitosti. Smysl života je jako obecný směr, je to stezka, která s většími či menšími překážkami vede k cíli.
A hrdinství tedy spočívá v tom, že se zaměříme na každý den, na každý čin jako na pokušení, při němž vstupují do hry všechny naše síly, od těch fyzických až po jemné síly inteligence a duše. Někdy upadneme, a jindy se zase tolikrát, kolikrát je to zapotřebí, znovu zvedneme… Stále ještě tedy v sobě necítíš hrdinu? Udělej mu místo a uvidíš, jak roste jako sloup ve tvém vlastním nitru.
Toto je výzva k hrdinství: být jiný, být lepší, být otevřený, být čestný a rozumný ve jménu PŘIROZENÉ FILOSOFIE, v době, kdy se všichni snaží zničit na oltáři nevkusnosti a nevědomosti.


zdroj: www.akropolis.cz

§§

Dobří lidé a jejích potřeba

11.04.2008

Potřeba dobrých lidí
Prof. Jorge A. Livraga
Tuto potřebu morální povahy, která pochází z přírody, čisté ve své podstatě, ze samotného Bytí, popisuje už Platón ve všech svých dílech a více než dvacet staletí po něm i Kant a jeho následovníci.
Nikdo, kdo se honosí, že je filosofem či myslitelem, tuto potřebu nikdy nezpochybnil, i když po zániku klasického světa se tato sama o sobě zřejmá skutečnost stala závislou na teologických, politických, sociálních, a dokonce i na hospodářských zdůvodněních.
S vývojem přístrojové mechaniky v tom fyzickém postupoval analogický proces i v metafyzickém, pomalu zanechávaje Individuum ponořené do bahna, které bychom mohli nazvat “kult postupu”, a dokonce i příčiny. Tedy, vrozená dobrota člověka je podmíněna jeho vyznáním, původem rodinným, zeměpisným, rasovým a mnoha dalšími atakdále, která by mohla zaplnit nekonečné množství stránek, jež by byly obsáhlejším výkladem všech možných předsudků a povrchností.
Lidstvo se nechalo oslnit plány a systémy, vzhledem obalů, spíše než jejich obsahem. Duchovní zmasovění předběhlo o mnoho staletí moderní pásovou výrobu a bez ohledu na skutečnost se věřilo, že spojováním součástky k součástce se vytvoří stvoření plné ctností a dobroty, totožné se svými předchůdci a svými následovníky. Ba více, byla schválena evoluce forem, založená na úspěšných a neúspěšných zkušenostech. Avšak člověk se stal nedůležitým, aby uvolnil místo všem lidem, jakoby tito byli pouhým vynálezem systémů, lidmi, kterým vlastní systémy dovolují přežít, pokud se přizpůsobí a vzdají všech vlastních charakteristik..., v případě, že to vůbec vlastní charakteristiky byly.
Produkty pásové výroby byly posuzovány podle toho, odkud pocházely, což znamená podle toho, který systém je vyrobil.
• Křesťané byli dobří, “pohané” špatní.
• Ze svatého Jakuba udělali zabíječe Maurů.
• Šlechtici mají “modrou krev” a ostatní lidé jsou “neurození”.
• Národ je dobrý a králové jsou špatní... Ať žije gilotina!
• Dělník je dobrý, průmyslník špatný.
• Voják má větší hodnotu než rolník nebo naopak.
• “Vyvolený národ”..., “boží národ”...
Zkrátka “dobří”, kteří ke své existenci potřebují “špatné”.
A tento obecný společný jmenovatel vede k tomu, že se mluví o křesťanech, židech, muslimech, ateistech, bílých, černých, bohatých, chudých, moudrých a nevědomých. Je to rasismus všech barev.
Tato masová snaha o kolektivní vykoupení a právě tak i kolektivní zničení všech, kteří se neúčastní té či oné formy vykoupení, třídy nebo strany, vkládá veškerou naději do systémů, vyznání, ras a příjmů. Jednotlivý člověk ztrácí důležitost. Je až nepochopitelné, že by někdo nebyl zařazen do nějaké strany nebo módní sekty a nebojoval za ně.
Přesto faktické zhroucení komunismu, fašismu, nacismu a kapitalismu se všemi jejich politickými, sociálními a hospodářskými vlastnostmi zaselo v lidech pochybnost o účinnosti systémů. Přestože, řízené silnými prameny moci, téměř všechny národy na zemi volají po demokracii a svobodných volbách, v okamžiku, když se blíží k volebním urnám, průměrně 50% to odmítne udělat, anebo tam, kde je to povinné, se volí neplatně nebo se vědomě bojkotují seznamy vystavené systémem.
S výjimkou některých variant islámu se v náboženství odehrává totéž, a přestože se na demografických mapách např. Itálie objevuje jako katolická země, jsou ve skutečnosti kostely plné zvědavých turistů, kláštery jsou prázdné a stávají se místem schůzek, které nemají nic společného s náboženstvím, a samotný papež se stává terčem vtipů o své národnosti či zvycích. Zřejmě to, co bylo tradičně považováno za “svaté”, je tomu všemu velmi vzdáleno.
Zdá se přijatelné, že řešení tohoto problému vychází z jednoduchého poznatku, že to, co je skutečně důležité, nejsou systémy, nýbrž lidé, kteří je tvoří. A že morální kvality těchto lidí jsou tím základním.
Už není důležité, zda je nějaký stát řízen “pravicí” nebo “levicí”, zda je jeho režim prezidentský či monarchistický. To, co má hodnotu, je, zda člověk nebo lidé zodpovědní za administrativu určitého státu jsou dobří, čestní, spravedliví, odvážní a jistí.
Ten nejhorší ze systémů, pokud ho vytvářejí a vedou dobří lidé, přináší národu štěstí, bohatství, prosperitu a mír. Ten nejlepší ze systémů, pokud mu vládnou lidé postrádající morálku, se stane popravištěm ovládaných.
Mýtus o kolektivním vykoupení prostřednictvím systémů se ukázal neplatným. Časem se dokonce i ten nejorganizovanější a nejpřirozenější ze systémů zřítí, pokud ho neutvářejí muži a ženy, kteří jsou čestní, morální, zkrátka: DOBŘÍ.
Nepotřebujeme, aby zvítězila určitá politická, sociální či náboženská strana nebo sekta. To, co potřebujeme, jsou dobří lidé, a když je za dobré uznáme, přenechá se jim maximální zodpovědnost ve všech oblastech. Kdyby se takto jednalo, tito by to přijali, nikoli kvůli vlastním ambicím, nýbrž kvůli svému duchu velkorysosti a solidarity.
Pokud se vrátíme k Platónovi, dobrý švec je povinen šít boty pro všechny, dobrý krejčí šaty pro všechny atd., ten, kdo vládne sám sobě, kdo ovládá své vášně a uspořádává své ideje silou vůle by měl být nejschopnější, aby aplikoval to, co je jemu prospěšné, ve vztahu ke všem příslušníkům společnosti.
Pokud se nám podaří podpořit dobré lidi a poskytnout jim nezbytné kulturní nástroje, mohou tito vytvořit jakoukoli formu vlády, neboť jakákoli forma vlády v jejich rukou bude účinná.
Pokud dobrý člověk stojí v čele určitého náboženství, bez ohledu na to jakého, probudí ve svých věřících Přítomnost Boha, neboť ji shledá možnou a cítí, jak se v něm odráží.
Pokud se dobrý člověk věnuje umění, vědě nebo kterékoli činnosti, bude tato činnost prostoupena jeho vlastní dobrotou a je lhostejné, kterou cestou se vydá, neboť ve své dobrotě si zvolí vždy to nejlepší.
Je nezbytné si uvědomit, že nestačí vyměnit století 20. za 21., aby se zastavily rasismy, pronásledování, nezákonná obohacování, genocidy, nýbrž je zapotřebí “vnitřní” změna, esoterní změna, aby znečišťující stroje systémů uvolnily cestu dobrým lidem.
Je nezbytné je najít, poukázat na ně a podpořit je.
Pro člověka není většího nepřítele, než je druhý člověk, když je špatný, ani lepšího přítele a pomocníka, než je druhý člověk, když je dobrý.
Buďme odvážní a začněme do popelnice dějin vyhazovat neblahé systémy, které nás řídí, aby po jejich suti mohl kráčet tento Nový Člověk, jehož základní charakteristikou je to, že je dobrý.


zdroj: www.akropolis.cz

Když jsem četla tenhle článek, napadlo mě, že autor sice mluví o dobrých lidech, ale kdo je vlastně dobrým člověkem? Lze ho nějak definovat? Můžeme z něho udělat matematickou funkci o přesně stanovené definici?

Odpovědí je, že NEMŮŽEME.

Každý je dobrý , ale málokdo si to o sobě myslí. Dokonce i já, o které si někteří  myslí, že jsem jistě velmi hodná, si rozhodně tak nepřipadám. A nejsem sama. Každý na sobě má tendenci hledat jenom ty chyby, aby se jich potom mohl "vyvarovat". Ale pravda je, že se tím jenom trápíme. Ten, kdo je filosoficky či teologicky zaměřený, se pak těžko vyrovnává s tvrzením Bible, že nás Bůh všechny miluje. Proč by to dělal, když si my sami připadáme, že jsme strašliví a nestojíme ani sami sobě za řeč? A potom samozřejmě nestojí za řeč ani ti ostatní, protože když jsme špatní my a zároveň máme neustálou tendenci, porovnávat se s ostatními, pak zákonitě jsou oni stejní jako my a tedy špatní.

To, že se bojíme ostatních a viníme je, at podvědomě či vědomě ze svých problémů, znamená jen toliko, že máme strach sami ze sebe, protože si sami sebe neceníme. Rozhodně ne tolik, abychom se sami před sebou nazývali dobrými. Natož abychom mohli přijmout fakt, že jsme my všichni převtělenými anděly. Že my, přímé součásti Boha, my přímé bytosti světla jsme vytvořili zmatený a temný svět, kterým ničíme sami sebe a vše, na čem skutečně záleží.

Ovšem, jak vás samozřejmě jistě napadá, pravda je zcela opačná. Podle mě je velmi hloupé, mluvit o špatných lidech, protože takoví nejsou. Lidé jsou hloupí a zmatení, ale nikdy špatní. Jsme přímými součástmi Boha, protože vše kolem nás je přímou součástí Boha a jako takoví nemůžeme být špatní, i když se o to hojně pokoušíme. Jasně ted se mě zeptáte: A proč je teda tolik vražd? Proč krádeže? Proč války? Proč tolik neštěstí? Takoví lidé, co to páchají přece musí být zlí.

Ale pravda je , že nemusí. Jsou to lidé jen zmatení a velmi trpící a protože se se svým utrpením nemůžou vyrovnat, dělají blbosti a přenášejí ho dál a nevědomky zmnožují. Mám živé vzpomínky na to, jak jsem v minulých životech vraždila. No ať už jsem byla Čchung Fejem nebo Damedou-sanem, byla jsem bojovník a to k tomu patří že? Ale jak se s tím vyrovnat? Jak se vyrovnat se zlem v sobě? Zvládla jsem to, až když jsem si uvědomila, proč jsem ho vlastně páchala. Začalo to ochranou mé tehdejší vlasti a skončilo tím, že jsem se začala nenávidět. A když pak nenávidíte sám sebe a chcete se totálně zničit, začnete ničit všechno kolem vás, všechno, co máte rádi a co vás obklopuje, protože je to vaší součástí a tím, že to zničíte, zničíte i podvědomě sami sebe. A nakonec nějakým způsobem tím zapříčiníte svoji vlastní smrt a marně doufáte, že se smrtí zmizíte, že všechno to utrpení a nenávist skončí.

Jenže neskončí. Všechno se to jen přetaví do dalšího života a trefí vás to jako šutr do obličeje. Pak se můžete marně ptát, zač vás Bůh trestá. Jenže pravdou je, že on vás netrestá. Trestáte se jen vy sami, protože i ta nenávist k vám samotným se přetavila do dnešního života a koluje to ve vás dál, takže se mnohým stává, že se instinktivně považují za špatné.

A když sami sobě připadáte špatní, tak se špatně začnete taky chovat. Hned na to se samozřejmě ozvou i lidé, jež vás obklopují a protože jsou na tom stejně bídně jako vy, než by si přiznali pravdu, to začnou obviňovat vás. A vy začnete obvinovat je a tak všechno koluje a násobí se a násobí......

A tak se nakonec takový normální člověk upne k něčemu, co mu zaprvé neuškodí, tak jak to dělají lidé a za druhé, co mu vynese peníze, postavení, slávu... a to vše jen proto, abychom si vydobyli uznání a respekt mezi ostatními lidmi, protože to nejdůležitější, co od nich chceme, to, nač doopravdy záleží, to si myslíme, že nemůžeme mít.... to, aby nás měli rádi... abychom byli se svými blízkými a přáteli zajedno... aby se naše duše spojovali a obohacovali jedna druhou.

No spousta lidí tohle požaduje od svých partnerů, že? Doprošují se a neustále žebrají o slova lásky  a chtějí jimi být zahrnováni, anebo tráví většinu času tím, že partnery střídá velkou rychlostí. Ovšem pravda je, že i když jsou lidé zahrnováni láskou a to nejen andělskou ale i lidskou, stejně ji chtějí víc a víc, stejně jim schází, stejně je v nich pořád to, že nejsou dost dobří... a pak zvláště ženy podstupují plastické operace a různé jiné příšernosti, aby vypadali podle módních časopisů a muži se utápějí v alkoholu.

Pravda je, že to všechno pochází z toho, že my sami se nemáme rádi a my sami sebe nedoceňujeme, nevážíme si sami sebe. Abychom skutečně byli milováni, musíme v první řadě milovat sami sebe. Abychom skutečně byli vážení, musíme v první řadě si vážit sami sebe. A ta láska, o které mluvím je na hony vzdálená od sobectví a sebechvále, s nímiž si ji někteří stejně nevědomí lidé pletou. A pak tím pletou hlavu i ostatním tvrdíce, že by lidé měli být především "skromní". Jenže to je další chyméra z minulosti, která je vám v pravdě tak trochu na nic.

Chcete-li skutečně být sami sebou, pak se nejprve najděte a poznejte a hlavně si buďte ochotni přiznat všechno, co k vám bude patřit... i svůj božský původ andělů. A pak na sebe budte hrdí. Hrdí za to, že jste tím, kým jste bezohledu na barvu kůže, víru, pohlaví, národnost... bez ohledu na to, zda jste tlustí, hubení, chlupatí, či plešatí... bez ohledu na to, zda jste inženýr, právník, popelář nebo prodavačka v obchodě. Věřte tomu, že jste dobří a snažte se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jít po cestě, kterou jste si zvolili. Nezáleží na tom, jaká je. Pokud se vám nelíbí, pak ji jednoduše změňte. Je to jen ve vaší moci, to udělat.

Když budete vědět, že jste sami dobří, začnete vidět i v ostatních to dobré. Ruku v ruce s tím se pak začnete chovat ke všem lépe, protože když budete štastní a spokojení, nebudete mít důvod se mračit. Naopak budete chtít ostatní o svoje štastí obohatit a podělit se s nimi o něho. To je pravda a tak to funguje.

Andělé nás milují,protože vědí,kým doopravdy jsme.My jejích lásku nechápeme, protože nevíme, kým doopravdy jsme. Nejde o to, poznat zákonitosti světa a vesmíru. Jde o to, poznat zákonitosti uvnitř nás, poznat sami sebe.

Pak dobří lidé zaplaví tento svět...

§§

To co chceš... stačí tak málo

Jakmile se dobro a láska znovu stanou vlastností pozemských dětí, pak vyprodukuje váš duch životní energie úžasné intenzity, které dají světlo vašemu rozumu a teplo vašemu srdci. Blahodárná síla, která pak z nich bude vyzařovat, vyléčí a přivede zase do pořádku všechny duchovní, duševní i tělesné znetvořeniny, které vznikly v předešlých dobách. Skrze toto působení ztratí i zvířata svou jedovatost, zrovna tak rostliny a minerálie. Nemáte představu, do jaké míry vaše vědomí a myšlení ovlivňuje všechny životní procesy v přírodě, která vás obklopuje. Všechny bytosti, které dosáhly vědomí své vlastní existence, ovlivňují rozhodujícím způsobem kvalitu a formování životního prostředí, ve kterém žijí. Všechno je živoucí skutečnost, i hnutí vaší mysli, všechna vaše přání, myšlenky a pocity i vaše vášně. Zlehčovat nebo zcela vylučovat tyto pravdy a skutečnosti znamená prodloužit vaši cestu o další mnohá tisíciletí. Každé Otcovo dítě pochopí samo, na základě vlastního poznání a z vlastního popudu, že jediná pravá cesta je cesta dobra a že cesta zla je cestou lži a klamu. Budeme vám stále na této cestě nápomocni, tak dlouho, dokud se Otec nebude moci těšit z návratu svých dětí, které u něj opět nabyly důvěru, které opětují jeho lásku. Neboť on je jediným Stvořitelem, Bohem a Nejvyšší láskou. Každá myšlenka má svoji vlastní formu, barvu, vůni, tón a smysl. To platí pro všechno, co žije v lidském duchu. Děti našeho Otce mohou stvořit ráje anebo také nekonečná pekla. Otec se stále bude snažit strhnout svoje nevěrné děti zpět k sobě a my budeme nadále jeho věrnými dětmi a spolupracovníky, tak dlouho, až se všichni přesvědčí o skutečném stavu věcí.

Ezendi el   z knihy Andele v hvezdnich lodich

zdroj: www.Zordanaell.estranky.cz

§§

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář