Meze lidskosti
24. 11. 2009
Často se ptáme, proč jsou lidé takoví, proč je lidská historie plná krve... teď to vím, ale ta odpověď, co jsem dostal, není ve slovech, je to vize, je to uvědomění, takový ten pocit či prožitek AHA. Vidím široký plán evoluce, ve kterém lidé prolamují a překračují hranice možného a myslitelného a tím také hledají meze lidskosti. Ta mez nemůže být nalezena, dokud není překročena - ale už se stalo (např. v Osvětimi). A tohle překročení mezí nás změnilo, naše kolektivní vědomí je od té chvíle jiné. Dlouho jsme vrstvili zkušenosti, než jsme se dostali do místa fázového skoku, kdy se najednou změní kvalita našeho vědomí a z nás se vlastně stane nový druh.
Všechno to násilí a zabíjení nás silně propojilo s hmotou a velmi izolovalo od podstaty, od sebe sama, od druhých lidí, od Boha. Tohle je zkušenost, kterou nikdo ve vesmíru v takové intenzitě nezažil, proto je Země považována za nejtěžší planetu. Tohle proniknutí do hmoty je součást plánu evoluce, protože díky němu dokážeme hmotu proměnit naprosto jinak, než kdokoliv jiný. Záměrem je vytvořit ze Země místo s nejlepšími podmínkami pro život, zahradu Vesmíru. Ale to se nestane samo sebou, protože my jsme zde klíčoví, jsme totiž zahradníky, kteří tu zahradu vytvoří a to díky silnému propojení ducha a hmoty. Teď jsme ve fázi, kdy jsme do hmoty už pronikli tak jak je třeba, pracujeme s atomy, molekulami i geny (i díky např.vojenskému sektoru), a teď se v té hmotě probouzí duch, který tomu průniku do hmoty dá nový smysl, jsme totiž božští tvůrci.
Smyslem existence lidstva je tvořit nový život, v budoucnosti právě díky našemu tvoření a fantazii se ze Země stane neskutečně bujný svět plný životních forem, které by klasickou evolucí nikdy nevznikly. Ale tohle tvoření vyžaduje velikou pokoru a zodpovědnost a široké vědomí souvislostí a obrovské zkušenosti. Vše tohle právě získáváme. Žádný lidský život nebyl ztracen nadarmo, vše, co jsme kdy prožili a zažili se ukládá do obrovské studnice vědění, která je součástí našeho archetypu a po transformaci vědomí budeme mít k tomu všemu bezprostřední přístup, je tam každá myšlenka, každý pocit, každý záměr, který kdy nějaký člověk měl a jsou tam vědomosti, jak to dopadlo, co funguje a co ne a jak to vše je propojeno s dalšími lidmi. To je Akáša, kdykoliv tam nahlédnu, chce se mi brečet, protože tam je opravdu mnoho utrpení, ale my jako lidstvo tohle vše dokážeme transformovat na čistou lásku a ta je silou, která tuhle planetu promění.
Teď jsme v uprostřed, v průchodu, v čase, o kterém lidé v minulosti snili, když umírali v bitvách, hlady nebo v plynových komorách, jsme v čase, na který vzpomínají lidé v budoucnosti...
Zdroj: www.cestydusi.cz ; Ilumauir
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
